Počítačové pirátství: Jaká se situace v ČR?

Zatímco v Evropské unii je pirátství na ústupu, ve světě nelegálního softwaru naopak přibylo. V Česku míra pirátství stagnuje. Může za to zejména zvýšená poptávka po komerčním softwaru ze strany domácích uživatelů, kteří si nelegální kopie opatřují nejčastěji přes internet, tvrdí organizace BSA.

V českých počítačích je již druhým rokem nelegálně nainstalováno 39 procent softwaru. „Česko se sice opakovaně řadí mezi 30 zemí s nejnižší mírou softwarového pirátství, ale ztráty tuzemského softwarového odvětví přitom představují 2,9 miliardy korun, což je o 253 milionů korun více než v předchozím roce,“ řekl Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA. V Evropské unii představuje průměrná míra pirátství 35 procent, což je o jeden procentní bod méně oproti předchozímu roku. Celosvětová míra pirátství naopak vzrostla o tři procentní body a dosahuje 38 procent.

Tyto a další závěry vyplývají z analýzy BSA-IDC o softwarovém pirátství ve světě pokrývající období let 2006–2007. Studii dnes zveřejnila protipirátská organizace BSA (Business Software Alliance), která zastupuje softwarové společnosti v boji proti porušování autorských práv k softwaru. Nezávislého průzkumu se účastnilo 108 zemí a vypracovala jej analytická společnost IDC, která se celosvětově specializuje na průzkum trhu a vypracování prognóz v oblasti informačních technologií.

Za posledních čtrnáct let se podařilo v Česku snížit míru pirátství o 27 procentních bodů. Při srovnání tuzemské míry pirátství s dalšími šestadvaceti členskými státy EU se Česko umístilo na dobrém 11. místě, nicméně stále značně převyšuje evropský průměr. „V závěsu za Českem jsou veškeré státy východního bloku, ale i některé západoevropské a jihoevropské státy EU, například Francie (42 %), Itálie (49 %) a Španělsko (43 %). Sousední Slovensko se s 45 procenty umístilo na 16. příčce,“ uvedl Jan Hlaváč.
Nejméně se nelegální software v rámci Evropy užívá v Lucembursku (21 %) či již tradičně v sousedním Rakousku a skandinávských státech (25 %). Nejhorší situace je v Rumunsku a Bulharsku (68 %) a ze sousedních států v Polsku, kde se již druhým rokem nelegálně užívá 57 procent softwaru.

Nejvíce se nelegálně šíří operační systém Windows a populární kancelářské softwarové balíky, grafické programy, antiviry a počítačové hry. Mezi nejpoškozovanější výrobce softwaru patří firmy Microsoft, Adobe, Autodesk, Corel a Symantec.

Přestože celosvětová míra pirátství již několik let stagnuje, a nyní dokonce vzrostla o tři procentní body na 38 procent, ve více než polovině sledovaných zemí je pirátství na ústupu. „Ze 108 zkoumaných zemí světa pirátství pokleslo v 67 zemích. Pirátství vzrostlo pouze v osmi a ve zbytku zemí je situace beze změny,“ řekl Hlaváč.

Za stagnaci míry softwarového pirátství v Česku mohou dva protichůdné trendy. Zatímco ve firmách se daří proti pirátství účinně bojovat a nelegálního softwaru ubývá, v domácnostech se naopak jeho užívání rozrůstá. Internet je i nadále největším zdrojem nelegálního softwaru. Proto také narůstá počet lidí, kteří se každoročně stanou obětí internetových dealerů a „prodejců“. „Ti za zlomek prodejní ceny nebo úplně zdarma nabízejí pirátské kopie nejrůznějších softwarových titulů. Uživatele však již neupozorní na rizika, která pořízením nelegálního softwaru podstupují. Takto pořízený software totiž může být nakažený virem či upravený tak, aby uživatelům škodil. Navíc hrozí i trestněprávní postihy,“ uzavřel tiskový mluvčí BSA Jan Hlaváč.

Nenechte si ujít: Postihy softwarových pirátů výrazně přitvrdí Sdílení dat má od EU zelenou Microsoft přitvrdil v boji proti nelegálním Windows Vstupem na území USA přicházíte o veškeré soukromí! Bill Gates říká: cenzura internetu nebude fungovat Velká Británie zvažuje odpojování „pirátů“ od internetu Internet stojí před hrozbou kolapsu

Koupí nelegálního softwaru se navíc spotřebitelé nezbavují odpovědnosti za porušování autorského práva. Hrozí jim peněžité pokuty a odškodnění poškozených výrobců softwaru v řádech statisíců korun a dále zabavení počítače, či dokonce trest odnětí svobody do výše až pěti let.