Díky novému objevu využití bórových nanotrubiček při výrobě polovodičů budou moci být budoucí miniaturní součástky výrazně odolnější proti zahřívání!
Tradiční uhlík, který se dosud využívá při výrobě polovodičů má konkurenci - bórové nanotrubičky, s nimiž dosáhli úspěchů vědci na univerzitě v Pekingu. První nanotrubičky z bóru byly připraveny už v roce 2004, ale tehdy zůstaly ve stínu těch uhlíkových.
Nanotrubičky z čistého bóru, které na univerzitě v Pekingu vyrobili Xiaobao Yang, Yi Ding a Jun Ni, mají jako základ šestiúhelníkovou mřížku. Přímo v této podobě by struktura byla nestabilní, pokud se však do středu dvou ze tří šestiúhelníků podaří dostat dodatečné atomy bóru, mřížka už drží pohromadě. V první fázi připravili čínští vědci z bóru takovouhle dvojrozměrnou fólii a tu pak „smotali“ do nanotrubičky.
Podobně jako u uhlíkových nanotrubiček si lze i u jejich sourozenců z bóru lze různě hrát s elektrickou vodivostí. Širší trubičky jsou vodivé, zatímco ty s menším průměrem fungují jako polovodiče – objev této vlastnosti byl pro většinu vědců překvapením a k této možnosti dosud přetrvává jistá nedůvěra. Pokud se vše potvrdí, znamená to, že podobně jako u uhlíku lze i z bórových nanotrubiček sestavovat miniaturní diody či tranzistory. Ovšem i
bórová nanotrubička jako vodič má oproti uhlíku výhodu v menším odporu a supravodivost u ní přetrvává do vyšších teplot!
Jako nejnadějnější způsob výroby bórových fólií/nanotrubiček se zdá být desublimace bórových par na základní matrici, čímž by se vytvořila požadovaná struktura. Uhlíkové nanotrubičky takhle „rostou“ při katalýze nanočásticemi niklu, u bóru bude vhodné katalyzátory třeba teprve najít.
Zdroj:
New Scientist
Nabídky práce Jobs.cz
Partnerská zóna
Všechny články..
