Práce v IT: Nejen vysoké platy, ale i zaměstnanecké výhody

Zaměstnanecké výhody, neboli benefity, hrají stále významnější roli a spolu s růstem mezd, o kterém jsme blíže informovali v březnu, došlo v posledních třech letech podle průzkumu mezinárodní personální agentury Robert Half International (RHI) v České republice i v této oblasti k významnému posunu.

Novinkou je nárůst požadavku na služební automobil prakticky u všech sledovaných pozic a alarmujícím prvkem se stává ne vždy korelující nabídka benefitů s potřebami zaměstnanců a také nízká možnost odborného vzdělávání.

Specifika IT zaměstnanců
S benefity se lze dnes setkat ve většině sfér pracovních činností, nicméně každá z nich má svá specifika. V oblasti IT platí, že úroveň platů je dnes již často poměrně vyrovnaná, a zaměstnavatelé se proto snaží přilákat potenciální zaměstnance, ale i udržet si ty stávající, právě širokou nabídkou nejrůznějších výhod.

Mezi nejrozšířenější zaměstnanecké výhody v oblasti IT a telekomunikací v současnosti patří stravenky, notebook a mobilní telefon. Mobilní telefon a notebook však již tito zaměstnanci nevnímají jako konkurenční výhodu zaměstnavatele, jak tomu bylo v minulosti, protože se pro ně staly většinou samozřejmostí a považují je za běžné pracovní nástroje. Výraznou změnou oproti předchozímu roku je nárůst obliby pružné pracovní doby a práce z domova - takzvané home office, čehož využívá v současnosti již téměř polovina zaměstnanců na manažerských pozicích v IT a také projektoví manažeři. Dále se mezi nejrozšířenějšími benefity objevuje pět týdnů dovolené, jazykové kurzy a možnost občerstvení na pracovišti.

Zajímavé je, že nabídka zaměstnaneckých výhod ve sféře IT zdaleka nekoreluje s přáními zaměstnanců. Nejžádanějším požadavkem zaměstnanců prakticky na všech pozicích v IT je totiž služební automobil, což je ze strany zaměstnavatelů naplňováno pouze na manažerských postech a občas u konzultantů. Druhým nejžádanějším benefitem je vzdělávání, které však paradoxně patří mezi méně rozšířené výhody a čeští zaměstnavatelé zjevně preferují již vyškolené zaměstnance.

V případech dalších benefitů, jako jsou jazykové kurzy či pět týdnů dovolené, jsou požadavky a nabídka víceméně vyrovnané a také možnost již zmíněné pružné pracovní doby v letošním roce dohnala požadavky zaměstnanců. Oproti roku 2006 již naopak nepatří mezi nejčastější požadavky penzijní připojištění a nadstandardní zdravotní péče. Za významné konkurenční výhody zaměstnavatele v oblasti IT jsou také považovány možnosti získání příslušné certifikace nebo například 13. plat.

Jan Bílek, divizní manažer RHI, situaci charakterizuje slovy, že zaměstnavatelé v naší zemi spoléhají na to, že uchazeči se svými znalostmi na dané pozici nějakou dobu vydrží a do dalšího vzdělávání svých zaměstnanců nejsou ochotni příliš investovat. Dále říká, že požadavek na služební auto (mnohdy i pro soukromé využití) je zvláště u programátorských pozic nereálný a přinesl by společnostem konkurenční výhodu jen na omezenou dobu, neboť i další firmy by byly postupně nucené nabízet svým zaměstnancům služební automobily a jen by se jim tím zvýšily náklady.

Alternativní pracovní doba
Zcela samostatnou kapitolou je právě zmiňovaná alternativní forma pracovní doby, která je v současnosti na vzestupu, a připojuje se tak k dlouhodobě nejvyužívanějším zaměstnaneckým benefitům. Podle průzkumu, který provedly společnosti RHI a GfK, v němž bylo osloveno více než 400 HR manažerů v Praze a blízkém okolí, vyplývá, že pružnou pracovní dobu v současnosti využívá 80 % dotázaných společností s tím, že nejčastější nutná přítomnost na pracovišti je každodenně mezi devátou až patnáctou hodinou.

Pružná pracovní doba se také vyskytuje nejčastěji v menších společnostech do 30 zaměstnanců. Nejvíce je využívána v oblasti IT, následují finance a účetnictví, nejméně pak u obchodních a marketingových pozic a v administrativě. Již méně je žádána práce z domova, kterou umožňuje 53 % firem a je umožněna maximálně 5 % zaměstnanců. Nejvíce je opět využívána v oblasti IT, nejméně ve financích a účetnictví. Třetí alternativní formou pracovní doby je částečný úvazek, jenž umožňuje 69 % oslovených společností. Částečný úvazek je využíván nejvíce v oblasti financí a účetnictví (48 %), následuje IT (42 %) a obchodě a marketingu (38 %). S částečnými úvazky se lze nejčastěji setkat u velkých společností s více než 250 zaměstnanci.

Kam směřuje vývoj?
Pokud shrneme současnou nabídku zaměstnaneckých výhod napříč obory, patří mezi nejčastější mobilní telefon, pět týdnů dovolené, stravenky, notebooky či občerstvení. Naopak mezi nejžádanější pak spadá služební automobil, vzdělávání, možnost navštěvování jazykových kurzů či stále pružnější pracovní doba.

V budoucnu bude pravděpodobně pokračovat nabídka daňově uznatelných benefitů, které si firmy mohou uvést do nákladů a je také otázkou, jak dopadnou nyní intenzivně diskutované stravenky. Ty by mohly být převedeny například na jiný benefit, případně by jejich zrušení mohlo přinutit větší firmy k výstavbě vlastního stravovacího zařízení, ale naopak ty menší by mohly zvýhodněnou možnost stravování z nabídky svých benefitů zcela vypustit. Významnou roli bude hrát i zmíněná alternativní forma pracovní doby a ideální by také bylo, aby požadavky na benefity více odpovídaly jejich nabídce.

Nenechte si ujít: Platy v IT stoupají o desítky procent! USA nabízí ve srovnání s ČR až pětinásobné platy Mají IT odborníci opravdu pohádkové platy? Hardware a telekomunikace táhnou růst českých firem Outsourcing – nástrahy na ceste k úspechu Vývoj IT trhu nevypadá příznivě, Forrester je stále pesimističtější

Podle Aleše Křížka, Country managera RHI, tvoří zaměstnanecké výhody i nadále důležitou složku systému odměňování pracovníků a balíček benefitů je jedním z významných rozhodovacích faktorů pro uchazeče, kteří zvažují více pracovních nabídek. Navíc benefity budou stále nabývat na důležitosti, neboť společnosti jsou si vědomy klíčové role zaměstnaneckých výhod a snaží se jejich nabídku zlepšovat a rozvíjet. Mají vliv na pozici dané firmy na trhu práce, motivují stávající zaměstnance a posilují jejich loajalitu vůči zaměstnavateli.

Průzkum RHI, týkající se zaměstnaneckých benefitů, probíhal v období od 10. září do 30. listopadu 2007 a celkem bylo osloveno více než 1000 respondentů. Hlavním zdrojem informací byli kandidáti a klienti RHI z Prahy a okolí.

Tento článek lze v kompletní podobě, včetně přehledné tabulky ilustrující benefity dle oborů, najít v tištěném Computerworldu 6/2008.

Pokud máte s benefity v oblasti IT jinou zkušenost, můžete se o ní s námi podělit v diskusním fóru...