NAS pohlcuje podniková data

Nároky na ukládání dat – a to jak z hlediska kapacity, tak z hlediska rychlosti, s níž musejí úložné systémy reagovat na požadavky uživatelů – rapidně rostou a pro jejich naplnění je třeba nasadit odpovídající řešení. Jednou z perspektivních voleb přitom může být NAS, tedy Network-Attached Storage, který ukládání dat přesouvá ze serverů přímo do transportní sítě. Toto řešení přitom může naplnit požadavky firem různých velikostí.

Jedná se o specializovaná úložná zařízení, která oproti běžným souborovým serverům nabízejí mnohé výhody a přitom představují snadno nasaditelné řešení, s nímž lze úspěšně obejít obvyklé problémy heterogenních prostředí a urychlit přístup k souborovým datům.

Tento koncept je využíván již dlouhou dobu – když byl poprvé představen, šlo o souborový server určený pro sdílení souborů mezi velkým počtem uživatelů. V současnosti je obecně považován za levnou variantu pro ukládání dat a s tím, jak dospíval, začal být používán také pro databázové aplikace.

Jednoduše řečeno je NAS v podstatě server dedikovaný pro sdílení souborů, který představuje možnost přidávat úložnou kapacitu bez nutnosti nasazovat další „plnohodnotné“ servery.

Výhody a možnosti

NAS nabízí nákladově efektivní úložné řešení, které je mnoha firmami nasazováno s cílem snížit zatížení intenzivně využívaných serverů, aniž by bylo třeba jakkoliv modifikovat existující infrastrukturu. Je tedy vhodný pro subjekty, které chtějí pouze přidat úložnou kapacitu. Ideální je typicky pro rozrůstající se podniky – těm dovoluje snadnou migraci a přidávání storage systémů přímo za chodu.

Instalace a implementace do stávající sítě totiž v podstatě probíhá formou plug-and-play. Přitom co se týká zabezpečení a ovládání, přebírá je z existující serverové struktury.

Dnes je NAS často využíván také jako prostředek pro obnovu po havárii či EDR (Enterprise Data Replication), tedy replikaci podnikových dat z jednoho místa do druhého. Velmi častým důvodem k adopci NAS je také jeho schopnost redukovat či zcela eliminovat většinu potíží souvisejících s tradičním zálohováním na pásku, jako jsou příliš dlouhá okna zálohování, složitost, náklady na software pro tradiční páskové systémy nebo také spolehlivost. Ideální je takové řešení jako úložiště obrazů a záloh pro zálohování typu disk-to-disk.

Administrátorům NAS zjednodušuje život také při obnovách, neboť čas, který obnova souborů zabere je u diskového systému redukován na pouhé minuty, zatímco u běžných páskových záloh to může být 2-6 hodin.

Levná úložiště

Velký boom NAS v současnosti zažívá v oblasti levných úložných zařízení určených zejména pro malé až střední firmy. Na trh, který byl v minulosti vyhrazen spíše řešením pro střední či velké organizace, se totiž propracovala řada výrobců levných externích diskových systémů a začala nabízet produkty, které obsahují několik velkokapacitních disků a dovolují nasazení v síti.

Podstatnou výhodou těchto levných NAS je především velmi příznivý poměr ceny na gigabajt, přičemž jsou běžně k dostání produkty s kapacitami mezi 1-2 TB. Zpravidla podporují RAID 5 zajišťující ochranu dat i za chodu vyměnitelné (hot swap) disky. V poslední době se zejména díky neustálému zlepšování v oblasti operačních systémů NAS zařízení stále častěji mluví také o tom, že by v některých firmách mohly zcela nahradit dražší souborové servery.

Tyto produkty se pohybují někde na pomezí modelů určených pro domácnosti a malé, případně střední firmy. Sice tak disponují některými možnostmi zaměřenými na multimediální aplikace, to však pro firemní uživatele není relevantní. Na druhé straně musíte počítat s tím, že vlastnosti vyžadované firemními uživateli budou na nižší úrovni. Týká se to možností správy a kontroly přístupu k datům či funkcionality pro zálohování.

Střední a velcí

Doménou NAS nicméně zdaleka nejsou jen malé firmy, velké uplatnění nachází také v segmentu středních a velkých organizací. Zde už se samozřejmě jedná o jinou kategorii produktů, jež nabízejí firem jako EMC, IBM, Sun, HP atd. Ty jsou schopny splnit podstatně nároky zákazníků na výkon a kapacitu.

Jednou z podstatných otázek pro větší organizace bývá, zda pro ukládání dat využít řešení typu SAN či NAS. Přibližně od přelomu tísiciletí přitom postupně došlo k zásadní změně v přístupu k uvažování o systémech pro ukládání dat: SAN a NAS, dříve považované za svým způsobem konkurenční, vzájemně se vylučující koncepty, jsou nyní považovány za paralelně existující technologie. Někteří z výrobců dokonce podporují obě technologie v jedné skříni.


Řešení typu NAS se hodí také pro střední a velké podniky, kde mohou koexistovat vedle sítí SAN a nabídnout své výhodu pro některé specifické úlohy. Typickým zástupcem této kategorie jsou systémy Celerra společnosti EMC.

Co z toho tedy vyplývá? Klíčem k vhodné volbě úložných systémů je především správné pochopení a určení požadavků a jim odpovídající přiřazení nejvhodnějších technologií. Potom lze velmi efektivně využívat jejich kombinace obou technologií. Zatímco v některých podnicích může NAS řešení uspokojit veškeré nároky kladené na datové úložiště, zejména v těch velkých je často nasazováno pro některé úlohy.

Nejdříve si proto musíte vyjasnit, jaký typ storage se pro jednotlivé úlohy ve vaší organizaci hodí a teprve pak můžete rozhodnout o nákupu hardwaru. Vše tedy závisí především na vašich cílech, aplikacích, jež využíváte, povaze dat i na tom, jak dlouho je potřebujete uchovávat.
Výhoda takového kombinovaného přístupu spočívá zaprvé v možnosti použít pro různé aplikace nejefektivnější úložné řešení a přitom optimalizovat náklady. Tam, kde není potřeba nasadit high-edovou storage, lze výrazně ušetřit volbou levnějších NAS systémů.

Je třeba důsledně definovat, pro které úlohy bude NAS postačující, neboť v náročnějším prostředí se může jeho projevit zásadní nevýhoda –
omezení týkající se výkonu. Pokud totiž dojde k tomu, že jej využívá příliš mnoho uživatelů, nebo je obecně prováděn větší objem I/O operací, než je systém schopen zvládnout, může zákazník narazit na výkonnostní limit systému, který ve většině případů nelze jednoduše upgradovat. I to je třeba mít při volbě zařízení na paměti.

NAS dokáže odstranit například problémy se zálohováním typu disk-to-disk do vzdálených lokalit. Firma tak může NAS vybavený softwarem pro zálohování nasadit ve vzdálené lokalitě a replikovat data přes WAN do hlavního sídla. Jakmile se data dostanou do centrálního úložiště, mohou být archivována na pásky v mimo dobu provozu.

Velkou pozornost v poslední době poutá jeden z aktuálních trendů v oblasti NAS, a to clustering, který možnosti této technologie dále rozšiřuje. Při troše zjednodušení clustering znamená možnost přidáváním dalších a dalších NAS zařízení do sítě, čímž lze zvyšovat nejen kapacitu, ale i propustnost, která roste s počtem přidávaných portů a procesorů nových systémů. Celá farma se přitom správci i aplikacím jeví jako jediný distribuovaný systém, k němuž lze novou kapacitu přidávat bez přerušení běhu aplikací.

Při zvažování nasazení tohoto typu řešení je třeba mít se na pozoru, neboť pojem clustering je v souvislosti s ukládáním dat používán pro několik různých věcí – někteří výrobci jím označují vytváření diskových poolů za NAS filerem, který pak ale představuje úzké hrdlo, jiní zase virtualizaci. Některé firmy používají stejný pojem i propojení dvou NAS zařízení za účelem fail-overu bez možnosti dalšího škálování apod. Skutečný storage cluster však především dovoluje lineární zvyšování kapacity bez vzniku úzkých hrdel nebo zvyšování složitosti správy.

Nasazení NAS jako součásti strategie pro zálohování a obnovu pomáhá snížit celkovou komplexitu, zvýšit výkon a redukovat TCO. S tím, jak na trh přicházejí levná zařízení s vysokou kapacitou a v prostředí podniků se stále častěji skloňuje pojem Tiered Storage coby cesta k optimalizaci ukládání dat, má tento koncept velmi zajímavou budoucnost.