Hlavní navigace

Většina majitelů smartphonů neutrácí za aplikace vůbec nic, ukazuje průzkum

Sdílet

Pavel Louda 6. 2. 2017

„Nákupy v aplikacích jsou místem, kde jsou uživatelé ochotni platit – výdaje v této oblasti stouply meziročně o 26 %, zatímco výdaje na stahované aplikace narostly v roce 2016 jen o 4 %,“ říká analytička Gartneru Stephanie Baghdassarianová.

Střední výše tříměsíční útraty se tak podle aktuálního průzkumu pohybovala v roce 2016 na úrovni 11,59 dolaru (přibližně 300 Kč) v případě nákupu v aplikacích a 7,67 (přibližně 200 Kč) dolaru u aplikací kupovaných před stažením.

Placení za stažení aplikací také obvykle souvisí s menší celkovou útratou. Respondenti, kteří utrácejí 15 dolarů (necelých 400 Kč) a víc za čtvrtletí, tak s větší pravděpodobností činí prostřednictvím nákupů v aplikacích.

„To je dáno především tím, že drtivá většina aplikací, za něž se platí předem, má cenu do dvou dolarů (přibližně 50 Kč). Oproti tomu aktivace prostřednictvím nákupu v aplikaci obvykle vychází z toho, že zákazník zjistil, že je pro něj aplikace skutečně užitečná a pak za ni utratí víc,“ vysvětluje Baghdassarianová.

Vliv na výši výdajů mají také věk a pohlaví. Starší milleniálové (lidé ve věku 25 až 34 let) utrácejí nejvíc jak v podobě placení za stažení, tak formou nákupu v aplikacích – v průměru se jedná o 13,4, respektive 19 dolarů (přibližně 350 a 500 Kč).

Druhou skupinou s nejvyššími výdaji jsou příslušníci mladší generace X (věk 35 až 44 let), kteří také utrácí více za nákupy v aplikacích, než za stažené aplikace.

„S rostoucím věkem je nicméně znát menší ochota utrácet peníze cestou nákupu v aplikacích a roste podíl výdajů za aplikace placené předem,“ říká Baghdassarianová.

„Ve věkové skupině 18-24 let jsou nízké průměrné výdaje za stažení aplikací a vysoké za transakce uvnitř aplikací – v poměru 3,8 proti 12,1 dolaru (asi 100 vs. 320 Kč). Tento trend bude nejspíš posilovat s tím, jak bude generace mladších milleniálů stárnout.“

Průzkum také odhaluje značné rozdíly mezi výší celkové útraty a chováním mezi muži a ženami – a to jak v případě kupovaných aplikací, tak nákupů v nich.

Ženy za mobilní aplikace v celkovém součtu vydávají méně a také je méně používají. Preferují navíc model „freemium“ (což je jen jiné označení obchodního modelu nákupu/prodeje v aplikacích) – mohou si tak vyzkoušet aplikaci a až poté se rozhodnout, zda za ní utratí peníze.

Firmy a vlastníci značek by podle Gartneru měli zkoumat nové způsoby, jak uživatelům zpřístupnit svůj obsah a/nebo služby, protože mobilní aplikace nemusí být vždy tím nejvhodnějším rozhraním.

„Boti a virtuální asistenti mohou být vhodnější, v závislosti na konkrétním uživateli, kontextu a dalších proměnných,“ dodává Baghdassarianová.

Našli jste v článku chybu?