Hlavní navigace

Čárové kódy pracují pro nemocnici i pacienta

 Autor: © Africa Studio - Fotolia.com
Zejména velké nemocnice dnes disponují přístrojovým vybavením, za které by se nestyděly ani jejich bohatší sestry ze západu. Je proto s podivem, že do některých oblastí fungování nemocnic se automatizace dostává jen velmi pomalu, a to zejména na nejzákladnější úrovni běžné v různých průmyslových odvětvích již po desetiletí.
Simona Plischke 19. 10. 2013

Sdílet

Chybovost ve zdravotnictví existuje a není malá. Evropská komise podle výsledku svých studií dokonce tvrdí, že v EU je zhruba 8–12 procentům pacientů přijatých do nemocnic způsobena újma během léčby. V absolutních číslech jde o 4,1 milionu pacientů za rok. Nejčastějšími příčinami jsou chyby, které se stanou při podávání léků, následované chirurgickými pochybeními, diagnostickými chybami, nezohledněním výsledků testů a vznikem infekcí.

Také proto Ministerstvo zdravotnictví ČR do svých resortních cílů v rámci Akčního plánu kvality a bezpečnosti zdravotní péče zařadilo bezpečnou identifikaci pacienta a prevenci jeho záměny, výkonu a strany při chirurgických výkonech. V obou těchto oblastech se využití čárových kódů přímo nabízí, k identifikaci pacienta je ale využívá jen pár desítek ze zhruba 200 českých nemocnic.

Čárové kódy přitom v českém zdravotnictví žádnou novinkou nejsou. První takto vylepšené náramky začala svým pacientům rozdávat již koncem roku 2004 pražská Nemocnice Na Homolce a na začátku roku 2005 také Ústřední vojenská nemocnice v Praze. Čárové kódy se používají v mnoha oblastech fungování nemocnice, kromě již zmíněné identifikace pacienta jde např. o označování léků, odebraných vzorků pro laboratoř, krevních preparátů apod. Pokud jimi nemocnice opatří také lékařské nástroje, přístroje, zdravotnickou techniku nebo třeba balíky s použitým prádlem, mohou mnohem lépe kontrolovat svůj majetek a jeho pohyb.

Nejvíce ale z implementace čárových kódů získává pacient sám. V ideálním případě, kdy je jejich používání systematické napříč celým hospitalizačním procesem, má díky bezpečné identifikaci a správnému označení léků a nástrojů jistotu, že dostává patřičnou péči. Všechny nástroje, které byly před operací připraveny k použití, budou elektronicky napočítány i po ní, sestry pacientovi přinesou správné léky ve správný čas a informace o tom, co a kdy mu bylo podáno, bude automaticky řádně zaznamenána v jeho zdravotnické dokumentaci.

Právě v oblasti přípravy a podávání léků má využití čárových kódů z hlediska zvýšení bezpečnosti pacienta největší potenciál. Dostat správný produkt ve správný čas na správné místo je pravidlo, které musí dodržet distribuční řetězec každé firmy, přímo kriticky to platí ve zdravotnictví. V medikačním procesu jde totiž doslova o život.


Verifikace čárového kódu pacienta a léku při každém podání by výrazně omezila chybovost. Podle studie americké vládní agentury Healthcare Research and Quality z května 2010 zavedení čárových kódů v bostonské nemocnici Brigham and Women's znamenalo snížení počtu chyb v síle léků o 41 %, pokles výskytu nežádoucích dopadů těchto chyb o 51 % a redukci chyb v čase podávání o 27 %.

Pozitivní dopady na bezpečnost rozpoznaly pochopitelně i mnohé evropské organizace, mezi nimi např. Evropská asociace nemocničních farmaceutů. Ta každoročně zdůrazňuje, že označováním léků čárovým kódem, ale na úrovni jednodávkových balení, lze snížit chybovost v procesu podávání léků o 41,4 %. Asociace proto již několik let tlačí na politiky a odborníky jednotlivých zemí EU, aby používání čárových kódů na každé dávce léku prosadili do svých národních legislativ.

Farmaceutické firmy vyznačování kódu na každé „bradavici“ blistru zatím odmítají. Na světě ale existuje několik logistických firem, které se zabývají právě robotizovaným přebalováním léků do jednodávek opatřených čárovým kódem. Tyto automatizované centralizované systémy přípravy v kombinaci s elektronickým ověřením podání každého léku a každého pacienta jsou současnou nejlepší, nejbezpečnější a nejefektivnější nemocniční praxí.

V ČR zatím nic podobného implementováno není, řešení ale k dispozici je. Vzhledem k tlaku na zvyšování bezpečnosti pacienta a snižování nákladů na zdravotní péči pokud možno bez omezení její dostupnosti je to jen otázka času.

Autorka je business development manažerka ve firmě HC Logic