Hlavní navigace

Češi chatboty umějí – anglicky

 Autor: Depositphotos
Čeština je jazyk, který není ve světě zrovna rozšířený – kromě naší domácí kotliny v podstatě nikde. I proto, ačkoliv čeští odborníci na NLP a konverzační AI patří mezi úplnou světovou špičku, jsou chatboty primárně v angličtině.
David Slouka 19. 10. 2021

Sdílet

Start-upy a firmy v Česku jsou v NLP (zpracování přirozeného jazyka) na skutečně jedinečné úrovni. Každý den sbírají další a další úspěchy. Namátkou? V rámci soutěže Alexa Prize, americké soutěže o nejlepšího chatbota, zvítězil start-up Alquist původem z pražské ČVUT. Už potřetí za sebou se umístil v naprosté světové špičce a tentokrát dokázal porazit týmy z takových univerzit, jako jsou Carnegie Mellon, University College London, University of Glasgow nebo Amherst.

Jiný příklad? Brněnská univerzita VUT se v žebříčku Arnet Miner AI 2000 Most Influental Scholars objevila mezi pěti nejvýznamnějšími institucemi v oblasti rozpoznávání řeči – kromě Googlu, Facebooku, IBM a Carnegie Mellon. To už jsou sousedé, kteří budí zasloužený respekt.

Česko je ve vývoji chatbotů vysoko. Je to přirozený důsledek snahy středoevropské kotliny o vybudování si svého místa ve vysoce kompetitivním světě moderního IT. Česko a jeho školy nemají – to si řekněme na rovinu – ani finance, ani organizaci, ani dostatečný počet vědecké a pracovní síly na to, aby zvládly efektivně konkurovat světu v IT jako celku. To je rezervované pro státy jako USA nebo Čína.
Na konverzační AI tu ale odborníky máme, a proč ne? Je to dobře. V těchto „menších“ oblastech AI se pořád točí hodně peněz a budoucích technologií, obzvláště právě v rozpoznávání řeči a zvuků.

Příkladem může být třeba Neuron Soundware, další úspěšný český start-up – jeho zařízení pomocí strojového učení „poslouchá“ zvuky přístrojů a dokáže detekovat možná selhání strojů. Je to vlastně dost jednoduchý princip, vezměte si třeba své auto: když je něco špatně s motorem, obvykle to slyšíte – a na stejném principu operují právě algoritmy firmy.

Analýza zvuků má řadu dalších fascinujících možností využití. V posledních letech mnoho vědců v univerzitním prostředí testovalu zvuk kašle. Testuje se, zda by algoritmy strojového učení mohly být schopné rozpoznat a správně diagnostikovat různé nemoci – chronické plicní choroby, astma, tuberkulózu, covid-19 a další.
Ačkoli jsou tyto pokusy spíše prvními vlaštovkami, počáteční pokusy jsou slibné a zdá se, že to možné je. Přístroje dokážou analyzovat zvuk mnohem citlivěji, než jsme toho schopní my; a na rozdíl od nás také neudělají tolik chyb.

Celý článek vyšel v Computerworldu 10/2021.
 

Computerworld si můžete objednat i jako klasický časopis. Je jediným odborným měsíčníkem na českém a slovenském trhu zaměreným na profesionály v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Díky silnému zázemí přináší aktuální zpravodajství, analýzy, komentáře a přehledy nejnovejších technologií dříve a na vyšší odborné úrovni, než ostatní periodika na tuzemském trhu.

Obsah Computerworldu je určen odborníkům a manažerům z firem a institucí, kteří se podílejí na rozhodovacím procesu při nákupu ICT technologií. Jednotlivá čísla si můžete objednat i v digitální podobě.