Hlavní navigace

Čínský tovární exodus

9. 9. 2022

Sdílet

 Autor: Intel
Masivní výrobní závody, továrny obludných rozměrů se opět rozsévají po celém světě. Nové vznikají v USA, v jihovýchodní Asii a menší kousky najdeme i u nás v Evropě.

V Německu vznikla Gigafactory Tesly a mnoho dalších velkých továren, u nás je například Foxconn a chystají se i další projekty. Ty samozřejmě nelze srovnat s čínskými kolosálními továrnami, kterými jsou v podstatě celá města. Pandemie ale přesto urychlila postupné opouštění Číny jako jediné světové megatovárny – není už pro velké firmy tak lákavý cíl.

Věříte v užitečnost hyperkonvergované infrastruktury?

Příčin je vícero. Najdeme důvody politické i ekonomické a všechny jsou samozřejmě vysoce pragmatické. Výroba Čínu opouští už roky, podívejme se ale nyní blíž na důvody, proč se tak tedy děje.

(Ne)dávná historie

V minulých přibližně dvaceti letech byla Čína hlavním výrobcem „všeho“ pro zbytek světa. Extrémně levná pracovní síla a přívětivá legislativa znamenaly velmi nízké náklady a spolu s čínskou vládou, která zahraniční firmy vítala s otevřenou náručí, to pro velké firmy představovalo zlatý důl, ke kterému stačí jen přijít a zaklepat.

Kupte si Intel, levnější už nebude. Naopak bude zdražovat Přečtěte si také:

Kupte si Intel, levnější už nebude. Naopak bude zdražovat

Jistě, nevýhody byly očividné; často nízká kvalita výroby, náročná a dlouhá logistika a kulturní a jazyková bariéra. Ale to se všechno dalo překonat, koneckonců rozhoduje cena a tu mohly podniky tlačit téměř na nulu.

Specifický čínský ekonomický systém – kombinace nezřízeného kapitalismu a tvrdé ruky vládnoucí strany, taková kapitalistická autokracie – vedl ke schopnosti rychle vytvořit příznivé podmínky pro celá průmyslová odvětví, obzvlášť třeba elektroniku.

Čína neměla problém přizpůsobit potřebám firem celá města – Šen-čen by mohl vyprávět. Ještě v roce 1982 mělo budoucí centrum čínského IT průmyslu nějakých 78 tisíc obyvatel. Na poměry Číny malá, bezvýznamná vesnice. První speciální ekonomická zóna ale rychle rostla, už v roce 1991 překonala milion obyvatel, na přelomu tisíciletí byla na 6,5 milionu obyvatel a masivní růst pokračoval až do roku 2010, kdy město dosáhlo deseti milionů obyvatel. Nyní jich má necelých třináct milionů a patří mezi největší města v Číně.

Chcete dostávat do mailu týdenní přehled článků z Computerworldu? Objednejte si náš mailový servis a žádná důležitá informace vám neuteče. Objednat si lze také newsletter To hlavní, páteční souhrn nejdůležitějších článků ze všech našich serverů. Newslettery si můžete objednat na této stránce.

Celní válka

Nevyhnutelným dopadem masivního růstu, a tedy zvýšení ekonomického a politického významu Číny, ale byla změna zákonů a postavení země na světové scéně. Pracovní síla náhle není levná, a zahraniční firmy jsou pod stále větším tlakem zemi opustit. 

Vyostřená celní válka pokračuje a východní drak je stále méně lákavou perspektivou. Výroba v USA či ve východní Evropě není o moc dražší, logistika nepříliš složitější a kulturní či komunikační neduhy naopak o mnoho menší.

Je tu zase slavná hype křivka technologií. Co na ní je? Přečtěte si také:

Je tu zase slavná hype křivka technologií. Co na ní je?

O ekonomických důvodech si ještě povíme, klíčová je ale především politika. Čína a USA se nyní vnímají jako úhlavní nepřátelé; i přes usilovnou snahu Ruska zůstat nepřítelem číslo jedna se bývalá velmoc každou další akcí odhaluje jako ukřičené rozmazlené dítě, které nutně chce zpátky otlučené hračky, jež odhodilo, ačkoli mu v první řadě nikdy ani nepatřily. 

Ruská invaze na Ukrajinu otřásla trhy na celém světě, ale v rámci geopolitického konfliktu Číny a USA má překvapivě malý vliv; je to druhořadá velmoc, na kterou nechce ani jedna ze stran vynaložit příliš velké prostředky.

Ne, konflikt mezi Čínou a USA je daleko hlubší a lze jej s klidem označovat za transformaci studené války z minulého století. Firemní souboje, strašení zbraněmi, dominance ve sportovních kláních, dezinformační a propagandistické snahy z obou stran, globální politické a ekonomické zájmy a především ostře sledované korporace. Velký vzestup a poté velký pád Huawei byl pečlivě sledován technologickými médii, stal se totiž symbolem robustního IT trhu, který si Čína dokázala vybudovat díky západnímu know-how a vlastním snahám.

Celý článek si můžete přečíst v magazínu Computerworld 9/22. Ke koupi je například zde.

 

Computerworld si můžete objednat i jako klasický časopis. Je jediným odborným měsíčníkem na českém a slovenském trhu zaměreným na profesionály v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Díky silnému zázemí přináší aktuální zpravodajství, analýzy, komentáře a přehledy nejnovejších technologií dříve a na vyšší odborné úrovni, než ostatní periodika na tuzemském trhu.

Obsah Computerworldu je určen odborníkům a manažerům z firem a institucí, kteří se podílejí na rozhodovacím procesu při nákupu ICT technologií. Jednotlivá čísla si můžete objednat i v digitální podobě.