Hlavní navigace

FreeNAS: pružné a rychlé úložiště za ideální cenu

29. 1. 2013

Sdílet

 Autor: © Santiago Cornejo - Fotolia.com
V moři síťově připojitelných úložišť je jen málo skutečně vyčnívajících bezplatných řešení. FreeNAS je již dlouho jedním z nich.

V nabídce obchodů lze najít nabídku desítek a stovek NASů, neboli síťově připojených úložišť. Bohužel, pokud si náročný uživatel začne vybírat nejen na základě funkcí, ale i výkonu, záhy zjistí, že na svou náročnost zřejmě není adekvátně vybaven finančně. Nebo obráceně, na funkce, výkon a spolehlivost získatelné za své peníze není dostatečně vybaven nervově. Jako příklad může posloužit jeden z prvních NASů velkého výrobce pevných disků, který v konfiguraci RAID0 přes gigabitové rozhraní přenášel maximálně 5 MB/s, ať uživatel dělal, co dělal (míněno ve všech scénářích, nikoli v náročnějším testu na „butterfly seek“ s pěti uživateli připojenými současně).

Další možnou cestou je „udělej si sám“. Nemáme teď na mysli klasický linuxový přístup, především protože ani s řadou pragmatiků-kutilů nejsou kompatibilní rady „A potom si sednete a napíšete si skripty, které u degradovaného diskového pole samy poškozený disk odpojí, rozblikají varovnou LED, detekují připojený disk, pole zrekonstruují a zahrají písničku.

Bohužel, hotových uspokojivých softwarových řešení, která by byla současně bezplatná, je velmi málo. Jedním z nich vždy byl FreeNAS, který nedávno dozrál do verze 8.3. Aby nedošlo k zmatení pojmů, od roku 2005 byl pod jménem FreeNAS vyvíjen jediným programátorem Oliverem Cochard-Labbé. Funkční sada byla vynikající, FreeNAS kladl důraz na minimální hardwarové požadavky, bohužel ale bylo vidět, že původní autor na svůj cíl kapacitně nestačí. Když byl v roce 2011 FreeNAS prodán společností iXsystems a prakticky celý přepracován, věnoval Oliver jeho původní zdrojový kód projektu NAS4Free.

NAS4Free se drží původní hardwarové nároky, které jsou podobné předchozí verzi FreeNAS 7 – minimální paměť 256 MB, proti tomu nová verze FreeNAS 8 se již nespokojí s ničím menším než 4 GB RAM. Je pravdou, že ceny pamětí jsou dnes velmi nízko, ale takové požadavky znemožní použít řadu staršího nebo lowendového hardwaru, jehož příjemnou vedlejší vlastností bývá nízká spotřeba, který je užitečná pro zařízení určená pro neustálý běh.

Základní vlastnosti FreeNASu je především to, že je postaven na systému FreeBSD (který ovšem jako vždy může omezit množinu hardwaru, na kterém je FreeNAS rozchoditelný) a především souborovém systému ZFS, který je – velmi stručně řečeno – v řadě poweruserů to nejlepší, co je k dispozici. (Připomeňme, že není mnoho možností, jak si ZFS rozchodit, pod Linuxem běží v userlandu a OpenSolaris není něco, co byste chtěli rozcházet na svém pestrém hardwaru).

Od verze 8.3 by FreeNAS měl konečně podporovat i deduplikaci, ovšem pro zabránění výkonnostního propadu se doporučuje alespoň 2GB RAM na každý terabajt diskového prostoru. Stávající verze samozřejmě nabízí i podporu snapshoty, verze klasických RAIDů (01,2,5,6,10,50 a 60), i ZFS verzí raidz1-3. Implementována je komprese, co naopak skutečně velmi citelně chybí, je podpora kryptování dat. Ale silnou stránkou ZFS vždy měla být garantovaná integrita dat při všech diskových operacích a zabránění tiché korupci dat (která je problém u většiny současných RAIDů).

Vlastní FreeNAS dále nad svým souborovým systémem nabízí naprostou většinu protokolů pro sdílení souborů, včetně iSCSI. Většina služeb (například iTunes či UPnP server) je implementována prostřednictvím pluginů, kde ale šířkou nabídky FreeNAS nejvíce zaostává za komerčními produkty jako je například QNAP.

V každém případě FreeNAS patří k těm produktům, ke kterým je třeba se opakovaně vracet a testovat, co mezi verzemi nového přinášejí (či, jako v případě geli, si odnesli). Je skutečně bezplatný, monetizační politika firmy je založena na prodeji hardwaru optimalizovaného pro FreeNAS, kde se ovšem dostáváme do cenových relací vysoko nad konkurenčními QNAPy či Synergy (kde by se ovšem v jejich vnitřnostech vzalo ZFS)...