Hlavní navigace

Hybridní pracovní režim zeštíhluje kanceláře

 Autor: Depositphotos
Firmy, které přistoupily na hybridní pracovní režim, přizpůsobují podobu svého pracovního prostředí. Kanceláře se zmenšují a stávají se flexibilnějšími.
Lucas Mearian 1. 12. 2021

Sdílet

Vzhledem k tomu, že řada firem stále kvůli pandemii odkládá plnohodnotný návrat zaměstnanců do kanceláří, na trhu vzniká přetlak volných kancelářských prostor. A vyhlídky do budoucna počítají se zaváděním hybridních pracovních režimů, pro které kancelářské prostory ztrácejí na významu.

„Sledujeme trend, kdy řada našich velkých klientů neprodlužuje nájmy, což se týká zejména menších prostor na předměstích,“ komentuje Raj Krishnamurthy, šéf společnosti Freespace pomáhající firmám s konsolidací obsazenosti kancelářských prostor.

Dle průzkumu společnosti Moody´s Analytics v květnu jen jedna z dvaceti kancelářských budov v USA měla obsazenost vyšší než 10 %, v současnosti se jedná o 16 %. Výhled do příštího roku pak očekává, že každá pátá kancelář zůstane prázdná. A z nárůstu počtu firem, jejichž zaměstnanci se vracejí do kanceláří alespoň některé dny v týdnu – z květnových 5 % na říjnových 47 % – je zjevné, že zaměstnanci se stále snaží přijít na to, jak hybridní pracovní režim uchopit. Tomu nasvědčuje i rostoucí obliba sdílených kancelářských prostor.

Kancelářské proměny

Podle Krishnamurthyho může být nižší míra prodlužování nájemních smluv zapříčiněna konsolidací kancelářských prostor vedoucí k jejich přebytku.

„Klienti, kteří mívali ve špičce obsazenost šedesát procent, ji teď mají kolem čtyřiceti procent. A tak pokud máte kanceláře na více patrech, dává smysl je vměstnat na méně pater a vytvořit mezi zaměstnanci pocit sounáležitosti,“ hodnotí Krishnamurthy. Data též ukazují, že s rozvojem hybridních pracovních režimů stále více firem přistupuje k pronajímání kancelářských prostor, přičemž nejistá budoucnost nahrává krátkodobým podnájmům.

Anketa

Očekáváte v roce 2022 nástup nějaké zásadní technologie?

Podle Juliany Beauvaisové ze společnosti IDC však kanceláře nejsou mrtvé, jen jejich pojetí prochází proměnou.

„Jednak některé práce nemohou být dělány na dálku, ale taky tu máme zaměstnance, kteří přítomnost na pracovišti vnímají jako benefit,“ říká Beauvaisová. Dle ní se po odeznění pandemie na pracoviště – ať už půjde o kancelář, sklad nebo továrnu – vrátí bezmála 70 % zaměstnanců.

Zároveň však společnosti, které si oblíbily hybridní pracovní režim, začínají přizpůsobovat pracovní prostředí tak, aby bylo flexibilnější a vyhovující proměnlivému počtu pracovníků. Například Google zavádí adaptabilní prostory, tzv. Team Pods, které skýtají tradiční kancelářské prvky, ale zároveň mohou být snadno proměněny a dovybaveny tak, aby vyhovovaly konkrétním potřebám pracovního týmu, který je zrovna využívá. Další googlovskou novinkou jsou také tzv. Campfire konferenční prostory, které, v souladu s názvem, umožňují zaměstnancům sedět v polokruhovitém uspořádání, jehož součástí jsou monitory pro zobrazení vzdálených účastníků.

Dle Freespace je míra využití zasedacích místností v současnosti nejvyšší od roku 2019, což prý je dokladem toho, že když už se lidé do kanceláří vypraví, je to hlavně se zájmem o osobní kontakt.

„Je to o spolupráci a fokusu na vysoce kvalifikované činnosti. Rutinní činnosti lze zvládat na dálku, ale například strategické marketingové plánování vyžaduje vzájemnou spolupráci, kterou je nejlepší realizovat osobně,“ komentuje Amy Loomisová z IDC.

Zájem o prémiové prostory

Dalším pozorovatelným trendem v oblasti využívání kancelářských prostor je zvyšující se zájem o lépe vybavené a prestižnější místa i s akceptováním jejich vyšší ceny. Často jde o prostory navržené s ohledem na životní prostředí, ale zároveň vybavené těmi nejmodernějšími technologiemi.

„Zaměstnavatelé vnímají, že nároky zaměstnanců se zvyšují a že úroveň pracovní kultury je jedním z aspektů, skrz který jsou ochotni opustit stávající práci a poohlédnout se po jiné,“ komentuje Krishnamurthy. V průzkumu IDC se 88 % oslovených firem vyslovilo, že plánují investovat do kancelářských prostor, aby je lépe přizpůsobily flexibilnějším pracovním režimům.

„Ohled se bere na vybavenost chytrými technologiemi, zdraví zaměstnanců či energetickou náročnost,“ dodává Beauvaisová. Krishnamurthy pak poukazuje na výsledky studií, z nichž vyplynulo, že míra šetrnosti budov k životnímu prostředí má přímý vliv na produktivitu práce (fakt je nicméně i ten, že budovy vyhovující „zelenému trendu“ jsou až o čtyři procenta dražší než ty ostatní).

„Není to jen o nějakých zelených certifikátech. Lidé ve ,zdravých‘ budovách jsou zkrátka produktivnější, protože jsou méně nemocní a mají čistší hlavu,“ uzavírá Loomisová.

 

Computerworld si můžete objednat i jako klasický časopis. Je jediným odborným měsíčníkem na českém a slovenském trhu zaměreným na profesionály v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Díky silnému zázemí přináší aktuální zpravodajství, analýzy, komentáře a přehledy nejnovejších technologií dříve a na vyšší odborné úrovni, než ostatní periodika na tuzemském trhu.

Obsah Computerworldu je určen odborníkům a manažerům z firem a institucí, kteří se podílejí na rozhodovacím procesu při nákupu ICT technologií. Jednotlivá čísla si můžete objednat i v digitální podobě.