Hlavní navigace

J.K.R. – ze skladiště mezi top dodavatele ERP

12. 1. 2013

Sdílet

 Autor: © meschike - Fotolia.com
Podnikové informační systémy představují srdce, bez kterého si už nikdo chod firemního IT nedokáže představit.

Zatímco v zahraničí se organizace často upínají ke světově zavedeným značkám ERP, jako jsou třeba SAP a Oracle, v Česku jsou naopak velmi úspěšné ty z tuzemské provenience. Patří mezi ně i systémy Byznys ERP, jejichž výrobcem je společnost J.K.R.

Jak to všechno začalo
Příběh společnosti J.K.R., se začal podobně jako řada jiných odvíjet velmi brzy po listopadu 1989.

Vladimír Králíček, dnešní generální ředitel firmy, těsně před revolucí pracoval ve výpočetním středisku Uranových dolů v Příbrami jako programátor a ačkoliv doufal, že se jejich středisko osamostatní a bude jako samostatný subjekt poskytovat klientské služby, ukázalo se to jako lichá představa.

„Proto jsme se spolu se dvěma kolegy – Ježkem a Říhou – rozhodli v roce 1991 založit vlastní softwarovou firmu, abychom byli svobodní.  Za cíl jsme si tehdy zvolili vytváření systémů pro řízení podniků.

 Jméno J.K.R. tenkrát vzniklo v hospodě.  Padala spousta námětů a já navrhl zkratku počátečních písmen našich jmen – Ježek, Králíček, Říha. A ujalo se to,“ popisuje Králíček.

„Samozřejmě že to bylo zpočátku velmi obtížné. Neměli jsme ani vlastní počítač, ani pracovnu, jenom plnou hlavu nápadů a představ.“ Nakonec začínajícím podnikatelům poskytl jeden podnik staré skladiště o rozměrech 3 × 3 metry za to, že si je vyčistí a budou se o něj starat. Vybavení tvořil starý koberec a křesla, která si koupili za 200 korun.

„Pracovali jsme celé dva roky i dvacet hodin denně, nevypláceli si téměř žádné peníze a vše jsme investovali do firmy. Jásali jsme, když jsme prodali náš první software za šest tisíc korun,“ vzpomíná Králíček. Bylo to ale jen na velmi skromné živobytí.

Den, kdy vznikl Byznys
„Zásadním předělem se ale stal rok 1993. Tehdy se uskutečnila tzv. reforma účetnictví, která zrušila daň z obratu a naopak zavedla daň z přidané hodnoty,“ vzpomíná Králíček. V podnicích v důsledku toho nastal velký poprask, protože existující programy na to nebyly zavedené.

J.K.R. ale bylo naštěstí schopno software velmi rychle přizpůsobit a pod jménem Byznys ho začalo nabízet. Šlo o verzi 3.0, která byla navíc plně funkční i v sítích LAN.

„Měli jsme tehdy vypracovanou výbornou analýzu nového prostředí, na které s námi pracoval i pan Falc, bývalý hlavní metodik v Československém uranovém průmyslu. Podařilo se nám díky tomu uzavřít zakázku za zhruba milion korun – a to byl okamžik, kdy jsme se rozhodli pokračovat, a do teď tohoto rozhodnutí nelituji,“ říká Králíček.

Ještě téhož roku, vlivem masivního rozvoje, došlo k vytvoření oddělení Podpory a servisu systému Byznys následované otevřením obchodního zastoupení v Praze. Hned v únoru roku 1994 společnost J.K.R. zahájila celoplošnou podporu systému Byznys budováním sítě servisních středisek a o rok později již otevírala další pobočku v Teplicích.

Rozvoj dalších funkcí
K dalšímu „lámání chleba“ došlo na přelomu let 1999 a 2000, kdy se společnost rozhodla vytvořit nový systém v grafickém prostředí pod Windows (do té doby Byznys fungoval jen na platformě DOS).

Po třech měsících intenzivní práce se projekt nakonec podařilo dovést do stavu, kdy firma byla schopna vytvořit pilotní instalace a následně systém s označením Win začít prodávat.

Ruku v ruce s tím přišlo další vylepšování a rozšiřování funkčností systému a postupně byly přidávány nové moduly.

V následujících letech JKR uvedla na trh nový informační systém pod názvem Byznys VR, jehož součástí je už mimo jiné plně integrovaný modul pro projektové řízení.

Po technologické stránce se dnes mohou systémy Byznys ERP pochlubit například moduly DMS pro komplexní elektronické zpracování dokumentů a jejich provázání s obchodními procesy, SRM pro řízení vztahů s dodavateli, Byznys Office určeného k propojení ERP systému s kancelářskými aplikacemi Microsoft Office nebo modulem pro realizaci reverzních aukcí dodavatelů.

Systémy Byznys ERP podporují i komunikaci s datovými schránkami, komunikaci s insolvenčním rejstříkem, formát elektronické fakturace ISDOC, nabízejí funkce pro řešení pozastávek či mimořádných daňových odpisů a umožňují bezplatné ověření bonity partnera pomocí webové služby CreditCheck.

A do budoucna?
Králíček si v současné době nechce dávat nějaké další vysoké cíle, kromě udržení současné pozice mezi top dodavateli ERP na českém trhu. „Byl bych šťastný, kdybychom si udrželi toto postavení či jej zvýraznili. Je to jako ve sportu. Dostat se na špičku je dřina, ale udržet se na ní je ještě náročnější,“ uzavírá Králíček.

Byl pro vás článek přínosný?