Hlavní navigace

Jak spolehlivé jsou běžné harddisky?

18. 1. 2015

Sdílet

 Autor: © Sashkin - Fotolia.com
Backblaze, poskytovatel úložných služeb, v lednu tohoto roku zveřejnil informace o poruchovosti spotřebitelských disků, které používá ve svém datovém centru. Má jich téměř tři desítky tisíc, což už je dostatečný vzorek pro vytvoření určitého obrazu skutečnosti.

Šířka a hloubka dat o spolehlivosti pevných disků firmy Backblaze dává spotřebitelům jedinečný přístup k informacím o poruchovosti konkrétních pevných disků od tří největších dodavatelů této technologie: Seagate, Hitachi a Western Digital.

Nabízí tak z velké míry nepřikrášlený pohled na pevné disky (včetně modelů a sériových čísel) a dokonce včetně podrobností, jako například které disky již Backblaze nebude z důvodu nadměrné nespolehlivosti používat.

Přestože by si měli uživatelé projít aktuální data, aby získali podrobnější informace, lze celkovou situaci popsat následovně: Za období více než jednoho roku selhalo 3,1 % disků Hitachi, 5,2 % disků Western Digital a 26,5 % disků Seagate.

„Hitachi si vede opravdu dobře,“ komentuje situaci Backblaze na svém blogu. „Disky Western Digital vykazují úvodní úmrtnost, ale poté jsou dobré a stabilní. Zařízení od Seagatu naopak začínají dobře, ale odcházejí trvale ve větším množství s nárůstem počtu selhání kolem doby provozu 20 měsíců.“

Studie zahrnuje údaje o modelech 15 pevných disků pořízených po 12 tisících kusů od firem Seagate i Hitachi a téměř 3 tisících kusů od firmy Western Digital. Společnost používala také několik desítek harddisků od firem Toshiba a Samsung, ale na solidní statistické výsledky jich nebylo dostatek.

 

Zdravá skepse

Dodavatelé IT často předkládají tisku studie a uživatelské průzkumy. Většinou jsou tyto zprávy zjevně sebepropagační. Například autor tohoto příspěvku pravidelně dostává studie o zranitelnosti spotřebitelských dat, které předkládají výrobci bezpečnostního softwaru – v duchu „vaše data jsou zranitelná, ale náš software je ochrání“.

Profesionální redaktoři obvykle tyto druhy zpráv ignorují, pokud je nelze ověřit objektivními údaji. Proč se tedy zabývat informacemi firmy Backblaze?

Gleb Budman, spoluzakladatel a výkonný ředitel firmy Backblaze, Computerworldu řekl, že jeho společnost zastává zásadu pomáhat druhým otevřeným sdílením informací, pokud je to možné. Tato otevřenost ale samozřejmě nezahrnuje data jejich zákazníků.

„Používáme software Linux, Tomcat a Apache. Používáme různý open source software a naši lidé publikují o technologiích a marketingu. Chceme se odvděčit tam, kde to dokážeme,“ vysvětluje Budman.

A nyní trochu skepse. Samozřejmě že v určitém smyslu sestavila firma Backblaze data o poruchovosti disků kvůli tomu, aby přitáhla pozornost ke své službě. V tomto případě je zpráva jednoduchá: Pokud pevné disky selhávají, může se to stát i vám. Takže pojďte a předplaťte si službu cloudového úložiště.

V tomto konkrétním případě jsou ale informace nabízené Backblazem přesvědčivé. Neříká, že je průmysl pevných disků uzavřený a že si dodavatelé běžně vzájemně kupují své technologie. Stačí se vrátit zpět do první dekády tohoto tisíciletí – Maxtor koupil divizi disků společnosti Quantum, Seagate koupil Maxtor a potom také divizi disků společností Samsung a LaCie.

V roce 2009 zase Toshiba převzala výrobu disků společnosti Fujitsu. V roce 2011 zase Western Digital koupil výrobu disků od Hitachi a poté je prodal Toshibě. Můžete se pokusit držet krok s těmito přesuny, ale není to snadné.

I při pečlivě a poctivě nasbíraných datech firmy Backblaze o poruchovosti tedy stále nemusí být jisté, které produkty jsou vlastně nejlepší.

Za předpokladu, že nejsou údaje o poruchovosti od firmy Backblaze zkreslené (a není důvod se domnívat, že by to tak mělo být), mají pro spotřebitele obrovskou hodnotu: V podstatě nabízejí vyhodnocení pro 15 modelů disků, popisují počet použitých kusů společností Backblaze a porouchané kusy za tři roky provozu v datovém centru.

příloha_ovladnete_sva_data

 

Kompletní článek zahrnující spoustu dalších poznatků, trendů a zajímavostí si můžete přečíst v Computerworldu 5/2014.

Byl pro vás článek přínosný?