Hlavní navigace

Jako nos: AI se učí rozpoznávat pachy

 Autor: Depositphotos
Lidé mají 5 základních smyslů, a na to, aby umělá inteligence dokázala lépe pracovat, by jich ideálně měla zvládnout napodobit co nejvíce.
David Slouka 26. 10. 2021

Sdílet

Čich patří pro člověka mezi důležité smysly, umožňuje nám třeba pořádně si vychutnat jídlo či pití; bez čichu jsme o část zážitků ochuzeni. Pro modely strojového učení má čich rovněž zajímavý potenciál, a mohl by přispět k jejich obecnému zlepšení.

Výzkumníci se momentálně právě tím zabývají, a vybudovali neuronovou síť, která blízce napodobuje čichové ústrojí říše zvířat.

Většina zvířat včetně lidí používá v podstatě ty samé metody na rozpoznávání pachů. Neurovědci, kteří inovativní neuronovou síť trénují, byli překvapeni, jak blízce dokáže reprodukovat tuto evolucí zdokonalenou strategii. A to přesto, že pracuje úplně jinak.

„Náš algoritmus evoluční proces vůbec nepřipomíná,“ vysvětluje Guangyu Robert Yang z McGovernova Institutu pro výzkum mozku při MIT, který studii na Columbia University vedl. Podobnost mezi výsledky přírodního a umělého systému ukazuje na to, že čichové ústrojí a náš mozek jsou (nepřekvapivě) výtečně přizpůsobeny ke svému úkolu.

Studie se objevila v peer-reviewed magazínu Neuron. Umělá neuronová síť má za cíl vědcům ukázat, jak by mohl mozek v této oblasti vlastně fungovat, tedy jak pachy přesně zpracovává, a navíc má demonstrovat schopnost umělých neuronových sítí prakticky asistovat vědcům v oblasti neurovědy.

Cílem je vlastně ukázat, že přes technologiemi umožněné metody lze dosáhnout podobných výsledků, jakých dosahuje architektura biologického systému, tj. kupříkladu lidského těla, a vypozorovat tak, jak by mohly fungovat nervová spojení v lidském mozku, a zlepšit tak modelování tohoto fascinující orgánu, jemuž stále rozumíme jen minimálně.

Víme totiž třeba docela přesně, jak funguje čichové ústrojí u hmyzu; u člověka a dalších savců je to ale stále z části dosti neznámý proces. Neuronové sítě jsou k účelu studia velmi vhodné, neboť jsou schopné se transformovat pro konkrétní úkol, a navíc nápadně připomínají právě fungování lidského mozku.

Vědci dlouhodobě experimentují s využitím umělých neuronových sítí ke studiu našeho mozku; chtějí replikovat jeho procesy elektronicky, skrze pokročilé algoritmy. Zda je to možné, o tom se stále diskutuje, nicméně studie jako tato vedou k pozitivním indikacím.