Hlavní navigace

Umělá inteligence slibuje růst rostlin i v pouštních oblastech

 Autor: @ Depositphotos
Klimatická změna silně ovlivňuje naši schopnost pěstovat potraviny. Řešením by mohly být počítačem kontrolované farmy.
David Slouka 25. 7. 2020

Sdílet

Studie publikovaná v magazínu New Phytologist, kterou vedli vědci z Bristolské univerzity, Centra Johna Innese a startupu LettUs Grow, popisuje růst zeleně pomocí vertikálního zemědělství. Díky němu by, za pomoci umělé inteligence a strojů, mohly růst bylinky či potraviny i v oblastech, kde to bylo dříve nepředstavitelné, jako je poušť nebo území s velmi málem světla jako Island.

Vertikální farmy jsou vnitřní prostory, kde se zeleň pěstuje na sobě v různých „přepravkách“ a jiných nádobách, nebo částečně volně, každopádně za využití vody a nutrientů; vše je doplněno vhodným osvětlením. Stav rostlin a prostředí monitoruje umělá inteligence, která se díky pokročilým algoritmům učí a neustále zlepšuje.

Farma bez půdy?

Vertikální zemědělství je rostoucí obor, což potvrzují i analytici. S tím, jak mladší generace i byznys jako takový kladou velký důraz na ochranu životního prostředí je tento typ pěstování plodin do budoucna nadmíru lákavý i pro investory.

Kromě pěstování v nepřístupných oblastech je výhodou také zabránění kontaminace plodin, redukce zhoršování kvality živné půdy a možnost znovuzískávání a recyklace využité vody.

Tato kombinace přírody a pokročilých technologií ukazuje, kde všude se dá umělá inteligence úspěšně využít. Součástí kultivace plodin jsou také aeroponické pěstitelské metody, ovšem značně vylepšené.

Nevýhodou jsou především vysoké zřizovací i udržovací náklady. Široká infrastruktura a nároky na výpočetní výkon jsou značné, což je mimo jiné klíčový důvod, proč není tento způsob zemědělství běžnější.

S tím, jak se ale pro lidstvo celosvětově zhoršuje schopnost plodiny pěstovat je možné, že firmy právě do tohoto způsobu pěstitelství začnou investovat. Testují se nyní kupříkladu i způsoby pěstování zeleniny a dalších plodin bez využití půdy; ani vědci si ale nejsou pořádně jistí, jak na to budou rostliny reagovat.

Studie uzavírá s tím, že hlavním motorem celé technologické inovace v oboru musí být snížení operativních výdajů a maximalizace produktivity, které ospravedlní výstavbu vertikálních farem; plus investice do klíčových oblastí biologického vývoje a výzkumu.

První vertikální farmy už vznikly i v ČR, ale zatím jde stále spíše o experimentální pokusy.