Hlavní navigace

Změní Zuckerbergovo metaverzum svět jak ho známe?

 Autor: Depositphotos
Facebook chce vytvořit virtuální realitu, v níž budeme trávit své životy. Ve skutečnosti nás však čeká něco jiného.
Mike Elgan 29. 10. 2021

Sdílet

Šéf Facebooku Mark Zuckerberg se v posledních měsících často dostává do médií v souvislosti s „metaverzem“. Něčím, co označuje za budoucnost Facebooku, potažmo celého internetu.

Myšlenkou je tak zaujat, že pro ni v dohledné době hodlá na starém kontinentu angažovat deset tisíc nových zaměstnanců a dokonce ji promítl do změněného názvu své společnosti. (Nové jméno Facebooku je Meta. Už nejsme primárně Facebook, oznámil Mark Zuckerberg). Čeká nás život a práce ve facebookovském metaverzu?

Co to vlastně je?

Název metaverzum poprvé použil americký spisovatel Neal Stephenson ve svém cyberpunkovém románu Sníh už v roce 1992. V jeho pojetí šlo o VR verzi internetu, z reality vycházející alternativní vesmír, v němž lidé existují a interagují mezi sebou coby avataři. 

Populární koncept je však součástí sci-fi už od osmdesátých let, zpravidla vyobrazující dystopický svět, totalitářský kapitalismus, v němž jsou lidé nuceni žít ve virtuální fikci vlastněné korporátem. Svět reálný bývá v těchto příbězích místem nehostinným, často zanedbaným právě proto, že lidé tráví podstatnou část svých životů ve virtuální realitě. 

Jednoduše, fikční metaverzum nepřináší nic dobrého. Proč si tedy Zuckerberg myslí opak?

Anketa

Uvažujete o implementaci privátní sítě 5G nebo LTE?

6 %
6 %
75 %
12 %
Odpovědělo 65 čtenářů.

Proč chce Zuckerberg vlastní metaverzum?

Předně: Jestli vznikne metaverzum, nebude Zuckerbergovo. A jestli Zuckerberg vyvine virtuální svět, nepůjde o metaverzum. Jinými slovy, jediná možnost, jak skončit v jediném, globální a univerzálním virtuálním prostoru je, že internet nějakým způsobem rozvine všechny své části umožňující interakci s webovými službami do trojrozměrného prostoru. 

Z rozličných – mimo jiné vlastnických – důvodů je to nepravděpodobné, teoreticky však možné. Co se týče Zuckerbergova metaverza, spíš bychom ho měli označovat jako „Zuckerverzum“ – osobní vizi a tajné přání velkého šéfa.

Sen přechytralého a mírně asociálního introverta, který by nejradši trávil celý den s VR brýlemi na očích, vzal si modrou pilulku a unikl do Matrixu. To ale není to, co lidé ve skutečnosti chtějí. To není budoucnost internetu.

Co je jisté, tak to, že jednoho dne bude existovat množství virtuálních online světů a platforem, nejspíš tisíce. Nejen pro hru, ale také pro práci, vzdělání a ano, nepochybně i pro sociální sítě. Facebook v tomto ohledu bude ohraničeným hřištěm pro určitou množinu uživatelů, nikoliv metaverzem všech. Něco jako zcela otevřená platforma není zakódováno ve facebookovské DNA. Proč se tedy Zuckerberg do představy metaverza tak zabral? Podle mě jsou důvody následující:

  •  Koncept sdíleného virtuální světa existuje desetiletí, zpracováván stovkami společnostní a univerzit. Skrz svou veřejně prezentovanou posedlost snad Zuckerberg doufá, že by mohl být považován za jeho lídra.
  • Zuckerberg chápe, že chce-li povýšit sociální networking do virtuálního světa, musí jít pro něj o prioritu. Velká prohlášení spolu s velkými investicemi na proměnu naladí zaměstnance, partnery, investory i uživatele.
  • Zuckerberg si uvědomuje, že sociální sítě ve své dnešní podobě budou jednoho dne nahrazeny. Tak jako Facebook nahradil MySpace, ten předtím AOL, ten zase ještě dřív CompuServe… Facebook tak chce být první firmou, která převládla dvě generace sociálních sítí po sobě.
  • Sebevědomě a nahlas prezentovat ideu nového virtuálního světa je zároveň nástrojem pro odrazení investorů od toho, aby své peníze vkládali do start-upů pokoušejících se o vyvinutí téhož.

Jestli má tedy Zuckerbergova veřejná obsese nějaký smysl, tak upozornit nás, že budoucnost patřící virtuální či rozšířené realitě se blíží a ve velkém ovlivní fungování firem.

Proč je Appleverzum lepší než Zuckerverzum

Je jedna věc, jestliže o vývoj virtuálního světa a všeho, co s ním souvisí, usilují stovky start-upů. Je věc druhá, jestliže se na to zaměřil Apple. Rozdíl je ten, že zatímco Facebook usiluje o alternativní virtuální vesmír, Apple chce virtuální svět přidat k tomu skutečnému. 

Šéf Applu Tim Cook prohlásil o rozšířené realitě, že je budoucností, přednější než ta virtuální. Která z nich převládne? Apple vlastní stovky patentů a investuje do virtuálních světů zítřka miliardy dolarů. Brýle pro virtuální realitu chce přitom používat pro aplikace rozšířené reality čili uživatel skrz brýle uvidí skutečný svět, do něhož jsou vsazeny virtuální objekty. Applem vyvíjené brýle přitom připomínají ty běžné dioptrické. 

Jednou z nejrevolučnějších snah firmy je však patent na koncept nazvaný Bionic Virtual Meeting Room, umožňující stručně řečeno setkávání ve virtuálním prostředí ve formě avatarů replikujících v reálném čase veškeré pohyby, gesta a mimiku svého lidského uživatele. Navíc, oproti konkurentům vize Applu předpokládá, že tyto avatary s použitím AR brýlí uvidíme nikoliv ve virtuálním prostoru, ale v tom skutečném. 

 

Computerworld si můžete objednat i jako klasický časopis. Je jediným odborným měsíčníkem na českém a slovenském trhu zaměreným na profesionály v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Díky silnému zázemí přináší aktuální zpravodajství, analýzy, komentáře a přehledy nejnovejších technologií dříve a na vyšší odborné úrovni, než ostatní periodika na tuzemském trhu.

Obsah Computerworldu je určen odborníkům a manažerům z firem a institucí, kteří se podílejí na rozhodovacím procesu při nákupu ICT technologií. Jednotlivá čísla si můžete objednat i v digitální podobě.

A ač Apple své vize neprezentuje s takovou hlasitostí jako Facebook, není pochyb, že Zuckerberga nenechávají klidným. Applovský Bionic Meeting Room totiž v zásadě představuje sociální networking skrze avatary a už teď se Apple může pyšnit lepšími patenty, lepší technologií, lepšími vývojářskými nástroji a v neposlední řadě vyšší mírou důvěrou svých uživatelů.

Posuňme se o dekádu do budoucnosti a představme si naše životy proměněné virtuální i rozšířenou realitou. Do virtuální reality se ponoříme čas od času, v té rozšířené však budeme žít každý den – přinejmenším budeme mít k dispozici virtuální objekty, data, obsah a sociální interakce prostřednictvím avatarů, dostupné na dosah brýlí (které beztak řada z nás nosí).

Jinými slovy, Zuckerbergova představa života ve virtuální realitě je dystopickou noční můrou, před kterou nás autoři sci-fi varují. Přesto není pochyb, že virtuální realita bude hrát v budoucnu velkou roli. Vlastně už hraje.

Jak virtuální platformy ovlivní byznys

Virtuální světy dalece přesáhnou konferenční místnosti. Jejich součástí se stanou showroomy, obchodní centra, stadiony i virtuální továrny. Omniverse od Nvidie je jeden z raných pokusů určených pro simulaci skutečného prostředí za účelem kolaborace a optimalizace. 

Automobilka BMW už možnosti Omniversa využila k vytvoření přesných kopií svých továren, v nichž může prostřednictvím interaktivních simulací testovat změny výrobního procesu. Nejde sice o žádné univerzum ani metaverzum ve výše popsaném smyslu, nicméně i jako samostatná aplikace Omniversum obstojí jako silný argument budoucnosti patřící virtuální realitě a jejího užití pro komerční účely. 

Podobných projektů vznikají tisíce. Virtuální realita bude využívána v marketingu, obchody budou nabízet skutečné produkty i ty virtuální.

Všechny platformy však budeme používat jen příležitostně, dle potřeby. V rozporu se Zuckerbergovou vizí nikdo nebude zůstávat ve virtuální realitě celé dny. Snad jen s výjimkou minority nezdravě závislých jedinců a náruživých hráčů. 

Budoucnost totiž patří rozšířené realitě, která jako platforma každodenního užití nahradí chytré telefony. Koneckonců, proč vytvářet metaverzum, když máme k dispozici svět, který je už tak sám o sobě dokonalý?