Hlavní navigace

Jako nos: AI se učí rozpoznávat pachy

26. 10. 2021

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Lidé mají 5 základních smyslů, a na to, aby umělá inteligence dokázala lépe pracovat, by jich ideálně měla zvládnout napodobit co nejvíce.

Čich patří pro člověka mezi důležité smysly, umožňuje nám třeba pořádně si vychutnat jídlo či pití; bez čichu jsme o část zážitků ochuzeni. Pro modely strojového učení má čich rovněž zajímavý potenciál, a mohl by přispět k jejich obecnému zlepšení.

Výzkumníci se momentálně právě tím zabývají, a vybudovali neuronovou síť, která blízce napodobuje čichové ústrojí říše zvířat.

Většina zvířat včetně lidí používá v podstatě ty samé metody na rozpoznávání pachů. Neurovědci, kteří inovativní neuronovou síť trénují, byli překvapeni, jak blízce dokáže reprodukovat tuto evolucí zdokonalenou strategii. A to přesto, že pracuje úplně jinak.

„Náš algoritmus evoluční proces vůbec nepřipomíná,“ vysvětluje Guangyu Robert Yang z McGovernova Institutu pro výzkum mozku při MIT, který studii na Columbia University vedl. Podobnost mezi výsledky přírodního a umělého systému ukazuje na to, že čichové ústrojí a náš mozek jsou (nepřekvapivě) výtečně přizpůsobeny ke svému úkolu.

Studie se objevila v peer-reviewed magazínu Neuron. Umělá neuronová síť má za cíl vědcům ukázat, jak by mohl mozek v této oblasti vlastně fungovat, tedy jak pachy přesně zpracovává, a navíc má demonstrovat schopnost umělých neuronových sítí prakticky asistovat vědcům v oblasti neurovědy.

Cílem je vlastně ukázat, že přes technologiemi umožněné metody lze dosáhnout podobných výsledků, jakých dosahuje architektura biologického systému, tj. kupříkladu lidského těla, a vypozorovat tak, jak by mohly fungovat nervová spojení v lidském mozku, a zlepšit tak modelování tohoto fascinující orgánu, jemuž stále rozumíme jen minimálně.

ICTZ23

Víme totiž třeba docela přesně, jak funguje čichové ústrojí u hmyzu; u člověka a dalších savců je to ale stále z části dosti neznámý proces. Neuronové sítě jsou k účelu studia velmi vhodné, neboť jsou schopné se transformovat pro konkrétní úkol, a navíc nápadně připomínají právě fungování lidského mozku.

Vědci dlouhodobě experimentují s využitím umělých neuronových sítí ke studiu našeho mozku; chtějí replikovat jeho procesy elektronicky, skrze pokročilé algoritmy. Zda je to možné, o tom se stále diskutuje, nicméně studie jako tato vedou k pozitivním indikacím.