Hlavní navigace

MIT: Umělá inteligence je ve většině profesí stále mnohem dražší než lidé

23. 1. 2024

Sdílet

 Autor: Computerworld.cz s využitím Dall-E
AI by mohla nahradit lidské zaměstnance, pokud se sníží náklady na její nasazení nebo pokud bude nasazena prostřednictvím platforem AI-as-a-service, které mají větší rozsah než jednotlivé firmy.

V rozporu s několika nedávnými zprávami, které naznačují, že umělá inteligence připraví o miliony pracovních míst, vědci z MIT zjistili, že pro většinu pracovních míst v USA je stále mnohem levnější používat lidi.

Důvěřujete firmám, které s vámi komunikují pomocí AI?

V dokumentu nazvaném „Beyond AI Exposure“ nabízí MIT FutureTech spolu s The Productivity Institute a IBM's Institute for Business Value podrobné vyhodnocení úloh životaschopných pro automatizaci, konkrétně v oblasti počítačového vidění.

„Zjistili jsme, že při dnešních nákladech by se americké podniky rozhodly neautomatizovat většinu úloh v oblasti vidění, které mají ‚AI Exposure‘, a že pouze 23 % mezd pracovníků vyplácených za úlohy v oblasti vidění by bylo atraktivní automatizovat,“ uvedli výzkumníci v dokumentu.

Tato zpráva přichází uprostřed rostoucích tvrzení různých agentur a společností o potenciálu AI nahradit lidské role. Analýza MMF uvádí, že AI by mohla ovlivnit až 40 % pracovních míst na celém světě, přičemž ve vyspělejších ekonomikách by toto číslo mohlo vzrůst až na 60 %.

Průzkum Světového ekonomického fóra ukázal, že téměř 75 % společností předpokládá zavedení generativní AI, což ji řadí hned za humanoidy a průmyslové roboty, pokud jde o očekávané vytěsnění pracovních míst.

Dopad umělé inteligence je postupný, ale podstatný 

To však nevylučuje, že AI nakonec převezme lidská pracovní místa. Dokument MIT poukázal na to, že AI by mohla předstihnout lidi, pokud se sníží náklady na její nasazení nebo pokud bude nasazena prostřednictvím platforem AI jako služby, které mají větší rozsah než jednotlivé firmy. Celkovým závěrem dokumentu je, že vytlačování pracovních míst umělou inteligencí bude pomalejší, než se očekávalo.

Kyberútočníci si pomáhají umělou inteligencí, obránci oplácejí stejnou mincí Přečtěte si také:

Kyberútočníci si pomáhají umělou inteligencí, obránci oplácejí stejnou mincí

„Ekonomiku AI lze zatraktivnit, a to buď prostřednictvím snížení nákladů na nákladů na nasazení, nebo zvýšením rozsahu, v němž se nasazení provádí, například zavedením platforem AI jako služby, což také zkoumáme,“ uvedli výzkumníci v dokumentu. „Celkově náš model ukazuje, že úbytek pracovních míst v důsledku počítačového vidění s umělou inteligencí, a to i jen v rámci souboru úloh vidění, bude menší než stávající odliv pracovních míst pozorovaný na trhu, což naznačuje, že nahrazování pracovních sil bude spíše postupné než náhlé.“

V článku se rovněž uvádí, že většina dřívějších zpráv na toto téma postrádá jasnost ohledně konkrétního časového harmonogramu a rozsahu automatizace. Tato nejasnost pramení ze skutečnosti, že tyto předpovědi se často nezabývají přímou technickou proveditelností nebo ekonomickou praktičností systémů umělé inteligence. Místo toho se spoléhají na srovnávací analýzu úkolů s možnostmi UI, aby naznačily potenciál automatizace.

Podložený odhad automatizace

Studie MIT je významná, protože výzkumníci postupovali podle přístupu, který zohlednil několik důležitých faktorů. Zabývají se třemi důležitými nedostatky modelů vystavení UI, aby zkonstruovali ekonomicky podloženější odhad automatizace úkolů.

NKÚ: Jak ministerstvo vnitra vyhodilo 200 milionů korun za modernizaci veřejné správy Přečtěte si také:

NKÚ: Jak ministerstvo vnitra vyhodilo 200 milionů korun za modernizaci veřejné správy

Nejprve uskutečnili průzkumy s pracovníky znalými úkolů, aby odhadli výkon potřebný od automatizovaného systému. Poté vyvinuli model pro výpočet nákladů spojených s konstrukcí systémů UI schopných dosáhnout takového výkonu, což je zásadní krok vzhledem k tomu, že vysoce přesné systémy mohou být spojeny se značnými náklady. Nakonec posoudili ekonomickou atraktivitu zavedení umělé inteligence.

DT24

„Vezměme si malou pekárnu, která posuzuje, zda automatizovat pomocí počítačového vidění,“ uvádí se v článku. „Jedním z úkolů, které pekaři provádějí, je vizuální kontrola surovin, aby se ujistili, že jsou dostatečně kvalitní (např. nezkažené). Tento úkol by teoreticky mohl být nahrazen systémem počítačového vidění přidáním kamery a trénováním systému na detekci zkažených potravin.“

Pro malou pekárnu zaměstnávající pět pekařů s typickým ročním platem 48 000 USD pro každého z nich činí potenciální úspora práce díky automatizaci 14 000 USD ročně. Vzhledem k tomu, že tato částka nedosahuje výše nákladů spojených s vývojem, nasazením a údržbou systému počítačového vidění, je pro tuto pekárnu ekonomicky neúnosné nahradit lidskou práci umělou inteligencí.

 

Computerworld si můžete objednat i jako klasický časopis. Je jediným odborným měsíčníkem na českém a slovenském trhu zaměreným na profesionály v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Díky silnému zázemí přináší aktuální zpravodajství, analýzy, komentáře a přehledy nejnovejších technologií dříve a na vyšší odborné úrovni, než ostatní periodika na tuzemském trhu.

Obsah Computerworldu je určen odborníkům a manažerům z firem a institucí, kteří se podílejí na rozhodovacím procesu při nákupu ICT technologií. Jednotlivá čísla si můžete objednat i v digitální podobě.

Byl pro vás článek přínosný?