Hlavní navigace

Převezmou digitální peníze roli kryptoměn? Vývoj k tomu směruje

15. 3. 2023

Sdílet

 Autor: © coehm - Fotolia.com
Digitální měny podporované centrálními bankami stále čelí mnoha výzvám, ovšem už 114 zemí se podílí na projektech ohledně jejich zavádění.

Podle dat společnosti Juniper Research vzroste celosvětová hodnota plateb pomocí digitálních měn pod správou centrálních bank (CBDC, central bank digital currencies) ze současných 100 milionů dolarů na 213 miliard dolarů v roce 2030.

Je pro vás u AI projektů zásadní rychlá návratnost investic?

Předpokladem je větší rozšíření virtuálních peněz pro domácí platby. Podle předpovědi totiž naprostá většina (92 %) transakcí digitální měnou procházejících přes centrální banky bude národních.

Digitální měna, která je kryta tradiční „fiat“ hotovostí, jako je americký dolar nebo britská libra, může posílit finanční inkluzi, protože zákazníci nemusí mít bankovní účet, aby ji mohli držet; místo toho mohou používat šifrované „digitální peněženky“ existující v cloudu, na stolním počítači, notebooku, nebo dokonce na paměťovém zařízení USB.

Díky přeshraničnímu platebnímu systému CBDC by například přistěhovalci mohli posílat peníze zpět do zemí svého původu, aniž by museli platit neúměrně vysoké poplatky za elektronické převody peněz. Podniky by také mohly provádět přeshraniční platby za zboží a služby s mnohem levnějším a rychlejším zúčtováním.

Podle Lou Steinberga, bývalého technického ředitele společnosti Ameritrade a partnera výzkumné společnosti CTM Insights zabývající se kybernetickou bezpečností, by digitální měny podporované centrálními bankami také snížily náklady na tisk a výměnu peněz, pomohly by zlepšit odhalování podvodů a umožnily by snadněji vysledovat a získat zpět peníze vymámené podvodníky.

„Zjednodušilo a zrychlilo by to přeshraniční platby a snížilo náklady a složitost zpracování šeků, převodů a tak dále,“ uvedl Steinberg pro Computerworld. „Na rozdíl od kryptoměn, jako je bitcoin, by měna krytá vládou poskytovala jistotu, že její hodnota je pečlivě spravována.“

Digitální měny také odstraňují anonymní povahu spotřebitelských hotovostních transakcí. V místech, jako je Čína, kde je výdajová aktivita pečlivě monitorována, by tak vláda věděla, na jaké filmy si člověk kupuje lístky nebo zda utrácí peníze v baru. To je u hotovosti těžko sledovatelné.

Spojené státy jsou ve srovnání s jinými zeměmi, jako je Čína a její digitální jüan, ve vývoji CBDC pomalejší. Austrálie, Čína, Thajsko, Brazílie, Indie, Jižní Korea a Rusko už mají pilotní programy nebo je letos zahájí. Bank of England a britské ministerstvo financí plánují do roku 2030 spustit CBDC v podobě digitální libry nebo „britcoinu“.

Podle Steinberga záleží na tom, která národní digitální měna dosáhne širokého přijetí jako první, protože vláda dané země pak bude moci stanovit globální pravidla pro většinu ostatních. „Ten, kdo jako první zavede rozsáhlé mezinárodní platební systémy, bude mít de facto standard, který budou muset opozdilci přijmout,“ řekl.

„Spojené státy pokračují ve studiu digitálního dolaru, zatímco ostatní už dělají pokroky.“

Funkcionalita a standardy takových systémů mohou být použity k návrhu v oblasti ochrany soukromí nebo státního dohledu a sledovatelnosti. Mohou zahrnovat měnu s omezeným použitím, například typ dolaru, který by bylo možné použít pouze pro stimulaci ekonomiky nebo jako digitální potravinovou poukázku.

„Na druhou stranu země jako Kuba mají dva typy měny a používání jednoho typu omezují pouze na cizince (aby věděly, kteří z jejich občanů vybírají peníze od cizinců),“ řekl Steinberg.

„Pokud chceme západní standardy v oblasti soukromí, musíme je stanovit my. Chceme-li, aby si dolar udržel svou roli ,rezervní měny‘, musíme stanovit standardy týkající se přeshraničních sítí. Přijít pozdě znamená, že hrajete podle pravidel někoho jiného."

Podle washingtonského think tanku Atlantic Council zkoumá vytvoření CBDC celkem 114 zemí, které představují 95 % světového HDP. Pouze 10 % z nich už spustilo základní sítě CBDC. Šestnáct procent projektů je podle Atlantic Council v pilotní fázi, 30 % ve fázi vývoje a 27 % je stále ve fázi výzkumu. „V USA jsme pozadu. Dobrou zprávou je, že si to začínáme uvědomovat,“ řekl Steinberg.

Vzhledem k tomu, že CBDC vydávají centrální banky, budou zpočátku zaměřeny především na domácí platby, přičemž přeshraniční platby přijdou na řadu až se systémy etablují a vytvoří se vazby mezi CBDC používanými jednotlivými zeměmi. Zásadní pro úspěch CBDC však bude přeshraniční akceptace a akceptace maloobchodních obchodníků.

Podle Atlantic Council budou CBDC vyžadovat také komplexní regulační rámec včetně ochrany soukromí, ochrany spotřebitele a standardů proti praní špinavých peněz, které je třeba před přijetím této technologie posílit. Jakýkoli nový platební systém by také mohl ohrozit cíle národní bezpečnosti země, která je používá.

„Mohou například omezit schopnost Spojených států sledovat přeshraniční toky a vymáhat sankce,“ uvedla skupina. „V dlouhodobém horizontu může mít absence vedoucí úlohy USA a stanovování standardů geopolitické důsledky, zejména pokud si Čína a další země udrží výhodu prvního kroku ve vývoji CBDC.“

Steinberg souhlasí s tím, že plně distribuovaný systém má rizika, „a to jak ta, že peněženky budou elektronicky vykrádány, tak ta, že platnost transakcí (konsensus) může být falšována. Dobře navržený systém by mohl být dnes poměrně bezpečný a do budoucna odolný. Špatně navržený by vedl k rozsáhlým krádežím a podvodům,“ řekl.

Výzkum společnosti Juniper uvedl, že k dnešnímu dni stále chybí vývoj komerčních produktů souvisejících s CBDC, přičemž existuje jen málo dobře definovaných platforem, které by centrální banky mohly využívat, což je pro současný trh velký omezující faktor.

„Přestože přeshraniční platby mají v současné době vysoké náklady a nízkou rychlost transakcí, tato oblast není středem zájmu vývoje CBDC,“ uvedl Nick Maynard, vedoucí výzkumu společnosti Juniper.

„Vzhledem k tomu, že přijetí CBDC bude velmi specifické pro jednotlivé země, bude povinností přeshraničních platebních sítí propojit schémata dohromady, což umožní širšímu odvětví plateb využívat výhod CBDC.“

Cloud24

Země jako Rusko a Čína vidí, jak mohou být platby závislé na americké infrastruktuře a měnách ovlivněny sankcemi, a pracují na vývoji alternativ, míní Steinberg. Sledovat je dle něho třeba právě Čínu.

„Na domácím trhu potřebují zabránit tomu, aby se všechny elektronické platby přesunuly k technologickým společnostem, a nepochybně vidí výhody ve zvýšeném dohledu nad spotřebiteli. V mezinárodním měřítku pilotně zavedli přeshraniční platby a zúčtování s centrálními bankami v místech, jako je Thajsko a Spojené arabské emiráty. To je v současné době předmětem jejich zájmu.“

 

Computerworld si můžete objednat i jako klasický časopis. Je jediným odborným měsíčníkem na českém a slovenském trhu zaměreným na profesionály v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Díky silnému zázemí přináší aktuální zpravodajství, analýzy, komentáře a přehledy nejnovejších technologií dříve a na vyšší odborné úrovni, než ostatní periodika na tuzemském trhu.

Obsah Computerworldu je určen odborníkům a manažerům z firem a institucí, kteří se podílejí na rozhodovacím procesu při nákupu ICT technologií. Jednotlivá čísla si můžete objednat i v digitální podobě.

Byl pro vás článek přínosný?