Hlavní navigace

Saw II: Flesh and Blood – virtuální Sodoma Gomora

16. 11. 2010

Sdílet

Jestliže máte alespoň trošku rádi horory a nevadí vám občasné přemrštěné násilí, pak jistě znáte filmovou sérii SAW, jež se tento rok dočkala sedmého dílu v 3D. Tato brutální série má nicméně i své herní adaptace, otázka tedy zní: podařilo se?

Přiznejme si, že se série herních adaptací „mučebního porna“, jak SAW filmy mnozí nazývají, dá označit za budgetovou. První díl nebyl špatný, zejména s přihlédnutím na cenu a jeho cíle, druhý díl však narazil tam, kde jeho předchůdce bodoval – nepřináší totiž zhola nic nového. Pokud tedy nejste závislí na křiku týraných lidí a nejste zapálený fanoušek této filmové série, pravděpodobně bude stačit zahrát si první díl.

Ještě lépe vypadá, když se ve světle reflektorů objeví nějaká další oběť a vy ji máte možnost zachránit. Vyhlídka na to, jak lidé trpí, pokud se vám nedaří je spasit, opravdu skvěle napodobuje morbidní atmosféru filmových děl.

Scénář SAW II by měl být povědomí všem, kteří už někdy tyto krvavé hody viděli. Hráč se ocitá ve vypracované síti pastí a hádanek vytvořených notoricky známým antagonistou Jigsawem, a má jediný úkol: vyváznout z této zvrácené hry bez větších následků (rozdrcená hlava nebo useknuté údy). Co se týče umístění v rámci filmů, děj se odehrává mezi prvním a druhým SAWem, přičemž se ujímáme role syna hrdiny Dannyho Glovera. Prostředí je zpracováno výborně, všude jsou totiž krvavé nápisy na zdi, atmosféricky svítící lampy; mašiny, jež vypadají jako nestvůry; a vůbec všechno, co k těmto filmům bezprostředně patří. Nikdy si nebudete jisti, jestli vám po otevření dveří neustřelí hlavu skrytá brokovnice.


Nulový bojový systém

Ačkoliv se triky objevují téměř na každém rohu, působí velmi dobře a dokreslují celkovou děsivou atmosféru. Bohužel, v tomto sequelu jsme se nedočkali oblíbené schopnosti použít pasti proti vašim protivníkům, a zároveň Saw II: Flesh and Bloodani zlepšení nepovedeného bojového systému. Místo toho ve hře existuje mačkání tlačítek ve formě „quick-time events“, které umožňují hráčům sundat protivníka stisknutím několika daných knoflíků: což by sice v některých případech hře mohlo pomoct, zde se však situace rozhodně nelepší. Bojový systém se spíše stal ještě nudnějším a neintuitivnějším.

Občasné smrtící pasti a psychopati možná také někdy postraší, ale rozhodně nemají na hádanky. Ačkoliv jde pouze o nahazování pojistek, páčení zámků či spojování drátků, hádanky nabízejí skutečně pořádnou výzvu i pro zkušené luštitele, a to pak zvláště s přihlédnutím na fakt, že neúspěch vede přímo k smrti. Ještě lépe vypadá, když se ve světle reflektorů objeví nějaká další oběť a vy ji máte možnost zachránit. Vyhlídka na to, jak lidé trpí, pokud se vám nedaří je spasit, opravdu skvěle napodobuje morbidní atmosféru filmových děl.

Když vás hra nasazuje do těchto velice prekérních situací, kdy je na vás, zda další lidé přežijí, je ze SAW II cítit skutečný potenciál. Všechno ostatní se však vleče a nudí, přičemž souboje a hádanky také po chvilce omrzí. Jsme zvědaví, co nabídne hra další rok, když tvůrci nedokázali do druhého dílu integrovat jakékoliv novinky.

soutez_casestudy

(recenzována byla verze pro X360)

Zdroj: GamePro.com

Byl pro vás článek přínosný?