Stručná historie pevných disků - 3. díl

Tento disk vám nejspíš připadá povědomý. Barracuda Serial ATA V od Seagate, vyrobená v roce 2003, byla jedním z prvních disků, které se připojovaly pomocí standardu rozhraní SATA (Serial ATA). Dřívější rozhraní, PATA, využíval paralelního zapojení.

Nový disk Barracuda obsahoval až dvě 60GB plotny, čímž dodával na svou dobu skvělých 120 GB úložiště, a stál jen řádově v tisícovkách korun. (Cena pro americký trh byla v době zahájení prodeje 170 dolarů.)

Western Digital původně vyvinul Raptor v roce 2003 pro podnikové servery, nicméně tohoto vysokorychlostního disku se rychle chytili herní fanoušci.

S plotnami točícími se rychlostí 10 tisíc otáček za minutu (rpm) – oproti rychlosti 7 200 rpm, kterou nabízejí běžné disky – zůstává Raptor (ve své aktuální verzi Velociraptor) jedním z nejrychlejších mechanických pevných disků na trhu.

Přestože je většina dnešních hráčů vybavena SSD, zůstává rychlý disk od Western Digital populární komponentou pro zvládání na data náročných aplikací, jako je editace videa a vykreslování 3D grafiky.

Toshiba toto maličké zařízení nachystala na trh pro rok 2006. Ještě o rok dříve, v roce 2005, byla ale nová Toshiba MK2001MTN zapsána do Guinessovy knihy rekordů jako nejmenší disk světa. Při 0,85 palcích měl disk tehdy kapacitu 2 GB.

V době, kdy Toshiba začala disk prodávat ve velkých objemech, zdvojnásobila se jeho kapacita na 4 GB. Disk byl používán v mobilních telefonech, fotoaparátech a přehrávačích digitálních médií.

Přestože byl úplně první SSD disk vyroben už v roce 1976, trvalo dalších 35 let, než se tato technologie dostala do mainstreamu.

Samsung představil 2,5palcový, 32GB model jako náhradu notebookových hard disků v roce 2006. SanDisk pak představil podobný disk o rok později. Tato tichá a rychlá zařízení byla skvělá, pokud jste si mohli dovolit utratit 699 dolarů za jedno.

Nicméně známý cyklus zvyšující se kapacity a snižujících cen způsobil, že jsou SSD v dnešní době téměř univerzálně dostupné.