Hlavní navigace

Windows 11 pravděpodobně zvýší produkci e-odpadu

 Autor: Depositphotos
Hardwarové nároky Windows 11 řadu uživatelů přimějí k nákupu nového počítače. Co s těmi starými?
Susan Bradley 26. 11. 2021

Sdílet

S vydáním Windows 11 se začal intenzivněji skloňovat nevyhnutelný konec oficiální podpory Windows 10, plánovaný na rok 2025. Do té doby je třeba zamyslet se nad tím, jak naložit s množstvím hardwaru, který Windows 11 nerozběhne.

Mám-li mluvit za sebe, z domácího vybavení – dvou stolních počítačů, dvou notebooků a jednoho Surfacu – nárokům Windows 11 vyhovuje pouze poslední jmenovaný. A v kanceláři na tom nejsme lépe, z dvaceti počítačů lze Windows 11 nainstalovat jen na dva. Z toho plyne, že uživatelé jako já – a není jich málo – budou muset v nadcházejících čtyřech letech přinejmenším zvážit investici do nového hardwaru. To nezbytně povede k množství elektronického odpadu, s nímž bude třeba se vypořádat. Ten přitom může nabývat odlišných forem.

Zaprvé – pevný disk. Kdykoliv se loučím se starým počítačem, v prvé řadě se zabývám pevným diskem, obsahujícím mnohá citlivá data, ne vždy šifrovaná, a tedy potenciálně snadno zneužitelná. Dva roky starý průzkum ukázal, že 42 % pevných disků pořízených přes eBay obsahovalo data, přestože prodejce tvrdil, že disk byl zformátován. Nejspolehlivější cestou, jak jejich zneužití zabránit, je násobné přepsání disku, pro což už existují užitečné softwarové nástroje, nebo jeho fyzická likvidace.

V takovou chvíli je však dobré si uvědomit množství elektronického odpadu, který s každým takto odstaveným hardwarem vyprodukujeme. Statistiky z webu World Counts jsou totiž poměrně alarmující:

  • Ročně je vyprodukováno 40 milionů tun elektronického odpadu, což odpovídá 800 notebooků vyhozených každou vteřinu.
  • K výměně mobilního telefonu za nový přistupujeme v průměru každých 18 měsíců.
  • E-odpad činí 70 % veškerého vyprodukovaného toxického odpadu.
  • Pouze 12,5 % e-odpadu je recyklováno.
  • Na 85 % vyřazeného e-odpadu je většinou spáleno, což vede k produkci toxinů vypouštěných do ovzduší.
  • Elektronika obsahuje olovo, které má negativní vliv na centrální nervový systém a játra.
  • K nejnebezpečnějšímu typu elektroniky patří LCD monitory a TV a plasmové TV obsahující katodové trubice.
  • E-odpad obsahuje stovky složek, z nichž mnohé jsou toxické, včetně rtuti, olova, arsenu, kadmia, selenu, chromu či nejrůznějších zpomalovačů hoření.
  • Celkem 80 % e-odpadu vyprodukovaného v USA je vyváženo do Asie (v řadě západních zemí je procento obdobné).
  • Ročně je vyrobeno 300 milionů počítačů a miliarda telefonů, přičemž toto množství každoročně narůstá o jednotky procent.

Představte si v kontextu těchto dat množství e-odpadu vzniklého v důsledku konce Windows 10 a je evidentní, že je před námi vážný problém. Jistou úlevu mohou představovat Windows 11 SE, odlehčená verze systému určená pro vzdělávací sektor. Nicméně i ta vyžaduje podporu TPM 2.0, takže též povede k produkci množství e-odpadu.

Co tedy dělat, jestliže nechcete vážit cestu do sběrného dvora a přispět ke znečištění planety? Možnosti existují.

Samozřejmě můžete i po roce 2025 využívat Windows 10, byť to nedoporučuji z důvodu jejich zranitelnosti po ukončení podpory. Navíc, s podporou můžete přijít o funkčnost některých aplikací a zvlášť brouzdání po webu skrz nepodporovaný prohlížeč představuje vysoce rizikovou aktivitu.

Předpokládám, že Microsoft v roce 2025 nabídne pro Windows 10 prodlouženou podporu, stejně jako ji nabídl pro Windows 7. Jedná se o vhodné řešení i pro menší firmy. Alternativou jsou služby typu 0patch poskytující „mikropatche“ zajišťující alespoň částečnou ochranu zastaralých operačních systémů. Anebo můžete jednoduše uvést svůj počítač do trvalého stavu offline, případně se rozloučit s Windows a přejít na jiný operační systém, ať už na Linux či na Chrome OS s využitím služby CloudReady.

Kolem a kolem, doufám, že Microsoft zapracuje na konceptu udržitelnosti a nebude nás hardwarovými nároky svých nových systémů nepřímo nutit k produkci e-odpadu a škození životnímu prostředí.