grafen

Huawei koncem minulého roku představil patent na funkční grafen. Nový materiál přináší podstatně lepší možnosti chlazení nejen mobilních zařízení v době, kdy se nároky na jejich výkon neustále zvyšují. Na získání patentu se kromě Huawei podílel i laureát Nobelovy ceny nebo týmy univerzit z Manchesteru a Cambridge.

Jednobitový mikroprocesor se čtyřmi instrukcemi sice z hlediska výkonu díru do světa neudělá, ale jde o důkaz funkčnosti konceptu, který může mít nedozírné důsledky.

Plánovaná obří investice Evropské komise je součástí většího programu na podporu tržní konkurenceschopnosti Evropy v oblasti digitální ekonomiky.

Na poli zařízení s flexibilními displeji vývoj nepokračuje zdaleka tak rychle, jak bychom si přáli. Od vydání telefonu LG Flex již uběhl nějaký ten čas a nic nového nebo zásadního zatím představeno nebylo.

Trh s virtuální realitou se v tomto roce 2016 přehoupne přes jednu miliardu dolarů, tvrdí experti Deloitte. Celkem 70 % bude tvořit hardware, zbývající tržby spadají na příslušný obsah.

Společnost oznámila, že v příštích pěti letech investuje zhruba 3 miliardy dolarů do vývoje nové generace procesorů, které budou menší, výkonnější, efektivnější a chytřejší. Kromě toho budou mít novou architekturu, která jim umožní provádět více výpočtů pomocí méně operací.

Společnost IBM oznámila, že bude v příštích pěti letech investovat tři miliardy dolarů (asi 60 miliard Kč) do vývoje a výzkumu počítačového hardwaru a nových technologií.

Odborníci z Mnichovské univerzity vytvořili nový druh grafénového tranzistoru s tekutým rozhraním, který otvírá cestu k implantaci elektronických zařízení do lidského těla.

Bismut, antimon, grafenové oxidy, bor, molybdenit... Všechny tyto látky nabízejí celou paletu netušených možností, třeba elektrony pohybující se téměř rychlostí světla.

Nová technologie umožňuje efektivnější výrobu kvantových teček. Aerografit je rekordmanem při hledání nejlehčího pevného materiálu, současně je až neuvěřitelně pevný. Totéž platí pro další nově připravenou modifikaci, uhlík M.

Nedávno navržený tranzistor BISFET (bilayer pseudospin field-effect transistor) by mohl být realizován právě grafenem - jeho dvěma vrstvami, které by nad sebou byly uspořádány tak, aby spolu jen minimálně interagovaly.

Poruchy ve vrstvě grafenu, kdy se jednotlivé atomy uhlíku nahradí křemíkem, mohou dát tomuto materiálu další zajímavé vlastnosti.

Grafenová elektronika ukázala další ze svých výhod. Současně se však ukazují i přednosti nového konkurenta grafenu, molybdenitu.

Švýcarští vědci vytvořili první počítačový čip vyrobený z molybdenu (MoS2), což je přirozeně se vyskytující minerál, který je považován za nízko-energetickou alternativu ke křemíku.

Fyzikové z University of California v Riverside náhodou objevili novou formu grafenu, která má ještě unikátnější vlastnosti než grafen „obyčejný". Tři atomární vrstvy této modifikace uhlíku jsou v tomto případě poskládány na sobě.

Tým profesora Andre Geima, který v roce 2010 obdržel (spolu s Konstantinem. Novoselovem) Nobelovu cenu za objev grafenu, nyní přišel s postupem, jak z grafenu udělat magnet a používat ho i ve spintronice.

Jedná se o zatím nejmenší procesor s grafenovými tranzistory od IBM, který je výrazně rychlejší než jeho předchůdce.

Vědci z University of Pennsylvania přišli s novou metodou výroby grafenu, která slibuje ekonomicky efektivní a průmyslově použitelný postup. Pokud se tyto naděje potvrdí, znamenalo by to další krok na cestě k uhlíkové elektronice.

Vědci z jedné americké univerzity přišli na další způsob, jak využít grafen ke zlepšení vlastností výpočetní elektroniky.

Společnost IBM oznámila, že vytvořila procesor na bázi grafenu, který je schopný pracovat na frekvenci 100 GHz, tedy čtyřikrát více, než tomu bylo u předchozího grafenového modelu.

Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) představili násobičku frekvence vyrobenou z grafenu, která dokáže vstupní elektronický signál se specifickou frekvencí převést do výstupního signálu s dvojnásobnou frekvencí.