Hlavní navigace

BSA: Podíl pirátského softwaru v ČR klesl na 37 %

Sdílet

Martin Noska 11. 5. 2010

Uvedené závěry vyplývají ze sedmé výroční Celosvětové studie softwarového pirátství, kterou dnes zveřejnila protipirátská organizace BSA (Business Software Alliance), jež zastupuje softwarové firmy z celého světa. Analýza sledovala užívání nelegálních počítačových programů ve více než stovce zemí světa v roce 2009. Byla provedena nezávislou analytickou společnosti IDC, která se zaměřuje na průzkumy a analýzy v oblasti informačních technologií.

Česká republika podle studie BSA a IDC patří mezi 20 zemí s nejnižší mírou softwarového pirátství. V pomyslném žebříčku obsadila 13. místo. „Studie jasně ukazuje, že boj s piráty jednoznačně vyhráváme. Snížení míry pirátství je důsledkem dobré policejní práce při vymáhání práva a pravidelné osvětové činnosti BSA, která se zaměřuje zejména na firmy, kde se daří dlouhodobě pirátství potírat. Domácnosti nicméně stále ve velké míře užívají nelegální software a riskují tím právní postihy či ztrátu osobních dat,“ prohlásil Jan Hlaváč. Průměrná míra pirátství v Evropské unii činí 35 procent a celosvětová 43 procent. Nejnižší celosvětovou mírou počítačového pirátství se mohou pochlubit Spojené státy (20 %), Japonsko (21 %) a Lucembursko (21 %).

V Česku míra pirátství klesá o procentní bod již druhým rokem „Méně úspěšné v meziročním srovnání je sousední Slovensko, kde míra pirátství druhým rokem stagnuje na 43 procentech,“ dodal Hlaváč. V sousedních zemích má nejvyšší míru pirátství Polsko (54 %), Slovensko (43 %) a Maďarsko (41 %). Mezi země s nejnižší mírou pirátství patří Rakousko (25 %) a Německo (28 %). „V těchto dvou zemích nicméně míra pirátství vzrostla o procentní bod,“ dodal Hlaváč.

Nejvíce se v Česku nelegálně užívají operační systémy Windows, populární kancelářské softwarové balíky, grafické programy, antiviry a počítačové hry. Mezi nejčastěji poškozované výrobce softwaru patří firmy Microsoft, Adobe, Autodesk, Corel a Symantec.

Za posledních patnáct let se v Česku podařilo snížit míru pirátství o 29 procentních bodů. Při srovnání s dalšími šestadvaceti členskými státy EU se Česko drží již druhým rokem na jedenácté příčce. Slovensku patří místo šestnácté. „V závěsu za Českem jsou stejně jako v minulých letech mnohé západoevropské a jihoevropské státy, například Itálie (49 %), Španělsko (42 %) či Francie (40 %),“ řekl Jan Hlaváč.

Nejvyšší míru pirátství v rámci EU mají Bulharsko (67 %), Rumunsko (65 %) a Řecko (58 %). Naopak nejnižší mírou pirátství se může pochlubit Lucembursko (21 %) a dále Rakousko, Belgie, Finsko, Švédsko a Švýcarsko, které mají 25procentní míru pirátství.

V mnoha zemích navzdory hospodářské krizi pirátského softwaru v osobních počítačích ubylo. Podle studie BSA a IDC míra pirátství klesla v 54 zemích a vzrostla jen v devatenácti státech. Přesto celosvětová míra softwarového pirátství vzrostla ze 41 na 43 procent. „Stalo se tak zejména v důsledku toho, že na globálním softwarovém trhu získaly vyšší podíl rychle se rozvíjející země jako Čína, Indie a Brazílie, v nichž je míra pirátství podstatně vyšší než v ostatních státech,“ vysvětlil Hlaváč. Celosvětová komerční hodnota nelegálního softwaru dosáhla v roce 2009 hodnoty 51,4 miliardy amerických dolarů.

Nejvyšší celosvětovou míru pirátství, přesahující 90 procent, mají Gruzie, Zimbabwe a Moldavsko. Naopak nejnižší míru počítačového pirátství se mohou chlubit zmiňované Spojené státy (20 %), Japonsko (21 %) a Lucembursko (21 %).

V roce 2009 podle IDC připadlo na každých 100 amerických dolarů legálně zakoupeného softwaru dalších 75 dolarů softwaru nelegálního. Pirátství ztenčuje příjmy nejen softwarových firem, ale i státních rozpočtů. Potírání pirátství se proto pozitivně projevuje i v ekonomické rovině, na což poukázala studie analytiků IDC v roce 2008: „Při snížení míry pirátství o deset procentních bodů by si česká ekonomika během čtyř let polepšila o tisíce nových pracovních míst, hrubý domácí produkt by vzrostl o 8,9 miliardy korun a stát by na daních navíc vybral téměř dvě miliardy korun. IT firmy by díky vyšším výdajům za informační technologie zvýšily své příjmy o 6,2 miliardy korun,“ řekl Hlaváč.

Analytici IDC navíc odhadují, že na každý dolar vynaložený za legální krabicový software připadají 3 až 4 dolary příjmů, které jdou do kapsy místním servisním a distribučním firmám – například za instalaci softwaru, školení uživatelů či služby spjaté s údržbou. Pirátství rovněž představuje riziko pro spotřebitele. „Odhlédne-li se od trestněprávních rizik, tak nelegální software často obsahuje škodlivé počítačové kódy, které mohou ohrozit bezpečnost dat uživatelů,“ dodal Hlaváč.

„Celosvětová studie softwarového pirátství ukazuje, že v roce 2009 došlo k jistému pokroku v boji proti pirátství – nicméně malá změna nestačí,“ prohlásil prezident a ředitel BSA Robert Holleyman. „Pirátství brzdí inovace v IT odvětví, brání vytváření nových pracovních míst a vládní rozpočty připravuje o klíčové příjmy z daní. Naše zpráva velice jasně říká, že vlády zemí po celém světě musí zdvojnásobit své snahy v potlačování šíření nelegálního softwaru.“

Míru pirátství mimo jiné snižují legalizační programy, osvětové kampaně vládních úřadů i softwarových firem, kroky orgánů činných v trestním řízení a též změny technologií, jako jsou stále rozšířenější nástroje pro správu digitálních práv (DRM) a využívání aplikací usnadňujících hospodaření se softwarem (SAM – Software Asset Management).

K růstu míry pirátství naopak přispívá rychlý růst trhu s výpočetní technikou a větší užívání starších počítačů, v nichž výskyt nelegálního softwaru převládá. Svou roli hraje i čím dál větší rafinovanost pirátů a kyber-zločinců.

Podrobnější informace o metodologii a kompletní znění zprávy najdete na adrese: www.bsa.org/globalstudy.

Našli jste v článku chybu?