Hlavní navigace

Elektronické volby: Člověka na Měsíc dostaneme, ale sečíst hlasy je stále problém

7. 2. 2020

Sdílet

 Autor: © Pixabay
Je to ironie. Žijeme ve světě, kde stavíme autonomní vozidla, trénujeme umělou inteligenci prakticky k čemukoliv a umíme velmi bezpečně spravovat celé finanční systémy elektronicky – ale volby, ty jsou stále nemožné udělat správně.

Většina zemí se s elektronickými volbami stále potýká, i když jsou státy, kde to funguje dobře – Brazílie, namátkou.

Přitom se to zdá ironické, vždyť stačí jen sečíst hlasy!

NASA to měla jednodušší

Jenže tak to není, určitě ne z hlediska programátora. Je to složitější. Vezměme si k úvahu právě třeba kódování k Apollo Guidance Computer, využívaný astronauty v době, kdy Buzz Aldrin a Neil Armstrong přistáli na Měsíci. Jde jen o jednoduché soubory se stovkami řádků kódu – z čehož ještě podstatná část jsou komentáře – a obvykle na jeden řádek připadá jedna operace. Vše je jednoduché. Také muselo být, počítač v řídícím modulu a lunárním modulu programu Apollo byl na svoji dobu sice špičkový, ale z dnešního pohledu primitivní; srovnatelný s výkonem Applu II. TRS-80 nebo Commodore PET.

Samozřejmě, psáno bylo vše pomocí JSA, assembly language byl tehdy mnohem běžnější než dnes pro každého programátora a umožnovalo to snazší komunikaci přímo s hardwarem.

Bezpečnost byla také mnohem jednodušší. NASA se i tak snažila, ale vážně nebylo nutné bát se jakéhokoliv hacknutí skrze internet. Nebyl internet. Nebyly chytré telefony, a konec konců, v šedesátých a začátku 70. let ani mobilní telefony.

Dnes je naopak bezpečnost noční můrou každého vývojáře. Praktický volební systém, který je zároveň naprosto bezpečný? Část programátorů se vám vysměje, zbytek bude zamyšleně zírat na klávesnici a přemýšlet, jestli by to nějak šlo udělat, než dospěje k názoru, že spíš ne.

A ještě zpátky k letům do vesmíru. V době Apollo 11 nebylo potřeba přemýšlet nad ultra-vyladěným designem: Kde dát tohle tlačítko, kam tuhle vyskakovací obrazovku, jaký zvolit font a kam s GDPR upozorněním. Astronauti byli spokojení, ale zkuste tehdejší design použít na dnešního průměrného uživatele.

Na co si tedy musí vývojáři volebních systémů dávat pozor? Stručně pár příkladů: Bezpečnost, přesnost, rychlost, soukromí, přístupnost, škálovatelnost atd. atp.

Politika, politika, proč se nás tak mocně týká

Teď k reálnému využívání elektronických voleb

Austrálie využívá elektronické volby od roku 2001, ale jen pro slepce a osoby s poruchou vidění a jen ve dvou státech. V Brazílii fungují elektronické volby dobře od roku 2000, pionýr Estonsko též aplikuje plně elektronické volby. Litva je plánuje zavést zřejmě letos

V Malajsii v roce 2018 skončily elektronické volby absolutním neúspěchem, Spojené státy se s problémy potýkají neustále od roku 2016. Problémy hlásila také Belgie, Kanada, Skotsko, Indie či Filipíny.

soutez_casestudy

Francie se v roce 2017 rozhodla v nejbližší době elektronické volby nezavádět, v Irsku je zrušili v roce 2010. Německé soudy shledaly elektronické volby jako protiústavní v roce 2009, Finsko v roce 2017 rovněž elektronické volby zrušilo. Kazachstán zrušil elektronické volby v roce 2001, Nizozemí v roce 2007.

Ne, tohle zkrátka není dobrá vizitka pro elektronické volby. V ČR se raději řiďme příklady z ciziny a počkejme na to, než se najde systém, který skutečně bude spolehlivě a bezproblémově fungovat.

Byl pro vás článek přínosný?