Hlavní navigace

Když slepci vidí

 Autor: Depositphotos
Experiment z americké University of Utah a španělské Univerzity Miguela Hernándeze úspěšně vytvořili umělý systém vidění pro zcela slepou ženu – díky protetice připojené přímo do mozku.
David Slouka 5. 11. 2021

Sdílet

Studie publikovaná v prestižním The Journal of Clinical Investigation popisuje tvorbu pokročilého systému tvořeného BCI čipem a protetickým implantátem, který vedl k vytvoření simplistického, ale použitelného vidění pro zcela slepou, šedesátiletou ženu Bernu Gómez.

Operace je invazivní, ale funguje

Šestiměsíční série experimentů vedla k vytvoření vizuálních protetik, které by v budoucnu mohly vést k vyšší nezávislosti a lepší kvalitě života jak pro jedince s poškozením zraku, tak pro zcela slepé lidi.

Neurochirurg implantoval soustavu mikroelektrod do vizuálního centra mozku, který zaznamenával a stimuloval elektrickou aktivitu klíčových neuronů.

Sama Gómezová nosila speciální brýle s miniaturní videokamerou. Ta pomocí speciálního, pokročilého softwaru zaznamenává a vhodně šifruje data a zasílá je do soustavy mikroelektrod. To vede ke stimulaci správných neuronů, jež poté v očích jedince vytvoří bílé světlo na specifických místech – a simuluje tak to, co osoba vidí.

Anketa

Uvažujete o implementaci privátní sítě 5G nebo LTE?

Gómezová byla v době experimentu zcela slepá již 16 let. Operace, pomocí níž byl BCI čip implantován do mozku, proběhla bez komplikací a činnost neuronů není, dle současných závěrů studie, nijak negativně ovlivněna. Žena byla schopna správně identifikovat jednoduché tvary a písmena.

Nové vidění ženy vědci testovali na specificky vytvořené videohře na motivy slavného seriálu Simpsonovi.

Viditelná budoucnost

Experiment ukazuje dvě věci: BCI technologie a celkově zdravotnická AI je ještě stále v plenkách, nicméně prvotní výsledky jsou nesmírně slibné. Ačkoli prozatím nelze v žádném případě lidem s různými zrakovými postiženími slibovat zázraky, kvalita života by se postupem času měla i nadále zvyšovat.

Jde o důležitý krok kupředu, neboť pokus ukázal, že protetika přímo interagující s neurony mohou fungovat – a v tomto případě bez jakýchkoliv negativních důsledků k člověku.

Studie odhaduje, že při využití 7 až 10 soustav mikroelektrod by se mohl zrak i zcela slepého jedince výrazně zlepšit, a vytvořit poměrně detailní obraz okolní reality.

Cílem je, aby slepí jedinci mohli v budoucnu správně identifikovat jiné lidi, automobily nebo třeba to, kde se nachází vstup do obchodu.

 

Computerworld si můžete objednat i jako klasický časopis. Je jediným odborným měsíčníkem na českém a slovenském trhu zaměreným na profesionály v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Díky silnému zázemí přináší aktuální zpravodajství, analýzy, komentáře a přehledy nejnovejších technologií dříve a na vyšší odborné úrovni, než ostatní periodika na tuzemském trhu.

Obsah Computerworldu je určen odborníkům a manažerům z firem a institucí, kteří se podílejí na rozhodovacím procesu při nákupu ICT technologií. Jednotlivá čísla si můžete objednat i v digitální podobě.