Lidé v Česku nemají řádně zabezpečeny své online účty. Vyplývá to z online průzkumu firmy Avast, který ukázal, že 95 % Čechů při vytváření hesel nepoužívá všechny následující druhy znaků: čísla, speciální znaky, velká a malá písmena a nenastavují hesla dlouhá přinejmenším 10 znaků.
Průzkum také zjistil, že téměř polovina Čechů (45 %) používá stejné heslo k ochraně více účtů, a tím dále vystavuje své účty nebezpečí hacknutí.
Mnoho Čechů navíc zahrnuje do svých hesel osobní údaje, informace, které lze snadno dohledat na profilech na sociálních sítích, takže je kyberzločinci mohou potenciálně využít k prolomení zabezpečení.
Například: jméno uživatele nebo jméno člena rodiny (22 %), jméno domácího mazlíčka (15 %), datum vlastních narozenin (10 %), slova související s koníčkem uživatele (12 %), část adresy bydliště (8 %), název oblíbené knihy nebo filmu (4 %), jména celebrit (3 %) či název webové stránky, pro niž je heslo určeno (4 %)
Češi si také nevytvářejí silná hesla, i přesto, že v uplynulých měsících se objevila řada závažných úniků z několika online služeb a uživatelská data v nich byla ukradena.
Mnozí uvádějí, že nechtějí: tvořit hesla o nejméně 10 znacích, která obsahují i čísla, speciální znaky a také velká a malá písmena (95 %) či tvořit hesla o nejméně 10 znacích, která obsahují i čísla a speciální znaky (95 %).
„Umisťování uživatelských dat na darknet nedávno získalo všeobecnou pozornost zejména díky vydání souboru Collection #1, který obsahoval 87 gigabajtů odcizených osobních údajů, včetně více než 770 milionů emailových adres,“ říká bezpečnostní expert Avastu Luis Corrons.
Vytváření silných a jedinečných hesel pro každý internetový účet je téměř nemožné, a proto si lidé zadávají slabá, snadno zapamatovatelná hesla nebo používají stejná hesla pro více účtů.
Kyberzločinci tohoto chování zneužívají a snaží se pronikat do účtů hrubou silou, využít osobní údaje k uhodnutí jiných hesel nebo kupovat kradené přihlašovací údaje na darknetu.
Téměř polovina respondentů (45 %) navíc používá stejná hesla k ochraně více účtů a 91 % z nich pak přiznalo, že vědí, že je to rizikové. Když byli tito respondenti tázáni, proč to tedy stále dělají, 43 % z nich uvedlo, že si dokáží zapamatovat pouze omezený počet hesel, 39 % tvrdí, že si nemyslí, že by informace na jejich účtech byly cenné, a osm procent dotázaných je příliš líných změnit si heslo.
Padesát čtyři procent Čechů si také nikdy nezkontrolovalo, zda jejich emailová adresa nefigurovala v úniku dat. V průměru si jeden ze čtyř dotázaných (25 %) změnil hesla poté, co se dozvěděl o úniku údajů, 30 % si ještě nikdy heslo nezměnilo, 27 % to dělá jednou ročně, 9 % každých šest měsíců a pouze 8 % mění hesla každé tři měsíce nebo častěji.
Při vytváření hesel je důležité si pamatovat následující pravidla: Kdykoli je to možné, měla by hesla obsahovat alespoň 16 znaků, v ideálním případě by měla obsahovat čísla a speciální znaky, jejich text by neměl souviset s vámi ani se službou, do níž chrání přístup.
„Uživatelé by navíc měli používat dvoufázové ověření všude, kde je to možné,“ říká Corrons. Další metodou pro vytváření silných hesel je řetězení náhodných slov, takže hesla budou mít minimálně 16 znaků, a navíc budou lépe zapamatovatelná. Použití správce hesel je pak tou nejlepší volbou, kterou ale bohužel používají jen dvě procenta Čechů, tvrdí Avast.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU