Hlavní navigace

Blokování webu podle ministra financí je stále ve hvězdách

14. 12. 2016

Sdílet

První ledový den nového roku začne platit zákon č. 186/2016 Sb., podle kterého mají čeští poskytovatelé připojení k Internetu (ISP) povinnost blokovat stránky s nepovolenými hazardními hrami. Necelý měsíc před účinností tohoto zákona však toto sporné opatření přináší stále řadu nezodpovězených otázek.

Sdružení NIX.CZ provozující neutrální propojovací uzel pro Českou republiku se svých členů zeptalo na klíčové aspekty spojené s praktickou stránkou blokování závadných internetových stránek. Z průzkumu vychází mimo jiné i to, že se náklady mohou vyšplhat až do statisíců. Tato skutečnost může ovlivnit cenu připojení k internetu v České republice.

Z průzkumu, kterého se zúčastnilo celkem 26 členů, vyplynulo, že většina poskytovatelů plánuje blokovat na úrovni lokálního DNS (38 %), často v kombinaci s blokováním IP adresy (32 %).

Od zvolené metody blokování a velikosti ISP se pak odvíjí i celkové náklady. Ty v případě zákona o hazardních hrách odhaduje 27 % z oslovených ISP v rozmezí 100 až 500 000 korun. V případě menších členů sdružení (lokální IPS) se tato částka pohybuje do 10 000 korun (také 27 %).

Měsíční náklady spojené s blokování webům pak čeští ISP vyčíslili nejčastěji v rozmezí 10 až 50 000 korun (velcí poskytovatelé připojení k Internetu, 35 % odpovědí) a 1 000 až 5 000 Kč (lokální ISP, také 35 % odpovědí).

Zatímco u zvolené technologie mají ISP celkem jasno (92 % poskytovatelů), v případě dotazu na nepovolenou internetovou stránku stále ISP neví, jakou informaci mají koncovým uživatelům zobrazovat. S tímto faktem úzce souvisí i skutečnost, že 95 % ISP považuje dosavadní komunikaci ohledně zákona o hazardních hrách ze strany Ministerstva financí za nedostatečnou.

Vedle informace, kterou mají ISP zobrazovat svým zákazníkům, zůstávají nezodpovězené také otázky týkající se zvolené metody blokování; nejčastěji preferovaná metoda na bázi DNS může zablokovat nejen vlastní stránky, ale i další služby (například e-mail) a může tak být v rozporu s takzvanými zásadami technologické neutrality.

Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor aktuality