Hlavní navigace

AMD vs. Intel v roce 2022

 Autor: Depositphotos
Společnosti AMD i Intel nás na CESu zahltily informacemi o nových CPU, přičemž novinky se zdají být tak zásadní, že letos pořízený notebook může přinést zásadní vylepšení výkonu oproti modelům z loňska. A nejen notebook, totéž platí také pro stolní PC. Konkrétní čísla se vyjeví až časem s provedenými benchmarky, tady je však přehled toho, co můžeme čekat.
Alaina Yee 13. 1. 2022

Sdílet

Notebooky

Než se do toho ponoříme, jedna noticka: přestože CPU obecně určuje výkon notebooku, je to jeho celkový design, co může mít vliv na konečné výsledky. To je důležité zmínit, jelikož v těsném souboji AMD a Intelu často uvidíte podobné technické specifikace, je proto důležité hledět na nuance.

Co zůstává? Fokus na rychlost a výkon roste. Obě společnosti tak budou mít v nabídce rychlé, funkčně nabyté procesory pro každé využití, přičemž v základních parametrech si budou dost podobné.

Například tak můžete počítat s tím, že jak AMD Ryzen 6000 tak Intel Alder Lake budou podporovat DDR5 a LPDDR5 paměť, USB 4.0 (AMD) / Thunderbolt 4 (Intel), Wi-Fi 6E a PCIe 4.0. Tyto parametry zároveň znamenají delší výdrž baterie a celkově vyšší rychlost. Přičemž přístup obou společností k novým notebookům lze rozdělit do tří základních kategorií:

  • Herní a pracovní: třída H
  • Výkonné ultratenké a lehké: třída U (série Ryzen 6000U), třída P (Inetl)
  • Ultratenké a lehké: třída U (série Ryzen 5000U)

Zatímco třída H nabídne špičkový výkon pro hráče a tvůrce obsahu, třída U bude stačit těm, kteří potřebují notebook pro kancelářskou práci či studium. Některé z nových procesorů se přitom mohou pochlubit frekvencemi až 5.0 GHz. Což sice samo o sobě o jejich výkonu až tolik neříká, jako parametr pro srovnání s konkurencí však poskytuje jisté vodítko.

Bez ohledu na rychlost však obě firmy v porovnání s předchozí generací procesorů slibují značný posun ve výkonu. Řada Ryzen 6000 dle AMD až o 30 % vyšší, 12. generace Core i9 dle Intelu údajně dokonce až o 40 % vyšší.

Co je jinak? Míra rychlých úložných kapacit, síla grafických procesorů a úroveň zabezpečovacích opatření. Zjednodušeně: Intel zaručuje rozšířenou podporu PCIe 4.0 SSD, zatímco AMD se může pochlubit výkonnými grafickými jádry a dodatečným bezpečnostním čipem. Co oceníte víc, záleží na vás. Extra PCIe 4.0 úložiště bude pro ty, kteří se často potýkají s velkými soubory typu video obsahu. Hráč nejspíš upřednostní grafická jádra RDNA2 uvnitř Ryzenu, jehož součástí je zároveň Microsoft Pluton, bezpečnostní procesor konfigurovatelný jako TPM 2.0 pro Windows 11. Tyto rozdílnosti by mohly být v budoucnu ještě větší, například vlivem architektury nebo procesních uzlů. Procesory od Intelu se skládají z hybridního setu jader, zatímco AMD slibuje, že nové Ryzeny vyvinuté 6nm technologií zaručují delší životnost baterie.

Desktopy

V případě desktopů bude vaše možnost volby vyšší. Intel uvedl zbývající procesory z 12. generace Alder Lake, kdežto AMD představilo první procesor s 3D cache. Obvykle radíme nakupovat tehdy, když něco skutečně potřebujete, tentokrát se však vzhledem k nedostatku grafických karet může vyplatit při výběru procesoru počkat. Shrňme si alespoň to podstatné.

AMD – Ryzen 7 5800X3D (očekáván v průběhu jara)

Hlavní pozornost si pro sebe sice ubírá příští řada Ryzen 7000, Ryzen 5000 se však dostalo zajímavé vzpruhy v podobě prvního procesoru s 3D V-Cache Ryzen 7 5800X3D, zvyšující L3 cache z 64 MB na 96 MB. To vede k vyššímu výkonu a dle AMD tak Ryzen 7 5800X3D zvládá hry lépe než například Ryzen 9 5900X nebo Core i9–12900K.

AMD – řada Ryzen 7000 (očekávána ve druhé půli roku)

O řadě Ryzen 7000 toho zatím moc nevíme. Má jít o čipy vyráběné 5nm procesem, podporující PCIe 5.0, DDR5 a patici AM5, o níž se taky zatím ví nejvíc detailů. AMD opouští typ PGA (s piny na procesoru) a přechází na LGA (s piny na patici základní desky), AM5 má být také dále kompatibilní s AM4 chladiči.

skoleni31_1

Intel – 12. generace Alder Lake (očekávána nyní v lednu)

Téměř všechny z 23 dodatečných Alder Lake CPU ohlášených na CESu jsou netaktovatelné, s výjimkou Core i9–12900KS, u něhož lze dosáhnout boostu až 5,5 GHz. S takto širokou nabídkou dokáže Intel v současnosti obsloužit celé spektrum uživatelů, od těch zcela nenáročných až po profesionály. Nové procesory jsou zároveň energeticky šetrnější, s maximálním TDP 65 W. Naprostá většina z nich také staví na hybridní architektuře.